CESTYAPAMATKY.CZ
Tvrz stála v místech domů čp. 50, 56, 8 a 9, které zaujímají kruhový areál tvrziště v centru obce vedle rybníka.
Konojedy - kaple sv. Jana Nepomuckého (0,1 km)
Konojedy - kamenný křížek (0,2 km)
Konojedy - kostel sv. Václava (0,2 km)
Konojedy - kamenný kříž (0,7 km)
Konojedy - kamenný kříž (0,8 km)
Nučice - lom Pokornova skála (1,9 km)
V roce 1416 tvořily ves statek, několik domů a tvrz, na které sídlil Kuneš z Konojed, který také vlastnil hrad Zlenice. Od roku 1420 převzal tvrz jeho syn, panoš Jan z Kozojed. Ten však zemřel bez potomků a tak veškerý majetek přešel do majetku jeho sestry Běty z Konojed, provdané za Ctibora z Ploskova. Zápisem z roku 1431 je doloženo, že v Kozojedech měl také blíže neurčený majetek Mikeš Vrbík z Tismic. V roce 1444 prodala paní Běta Kozojedy Zdenkovi Kostkovi z Postupic, který zde ale již nebydlel, neboť přesídlil na hrad Zlenice. V této době také pravděpodobně zanikla původní tvrz. Před rokem 1544 se Konojedy staly majetkem Slavatů z Chlumu a Košumberka, kteří je trvale připojili k černokosteleckému panství. Další informace o konojedské tvrzi pocházejí až z Urbář černokosteleckého panství, kde se píše o pustém hradě na způsob čtyřhranné věže se zbořeným valem okolo, jehož se nijak neužívá.
Jediným pozůstatkem tvrze je zaoblená zeď domu čp. 50, zatočený vjezd do jeho dvora a zbytky valů na zahradě domu čp. 8.
Tzv. Zlatá kniha, sepsaná v letech 1672–77 na příkaz knížete Karla II. z Lichtenštejna hejtmanem panství Leopoldem Lorenzem Laiterem z Tannenberka, písařem a panským porybným Šimonem Karlem Svobodou a druhým písařem Janem Kašparem Auvalským. Jedná se o nejdokonalejší urbář sepsaný v českém jazyce, který na 900 stranách obsahuje popis všech pozemků a majetků na panství, detailně popisuje všechny kostely, zámky, tvrze, dvory atd. včetně vnitřního vybavení a záznamů, kolik jsou hospodáři povinni odevzdávat úroků či daní. Do této knihy se zapisovalo i později, takže obsahuje poznámky až do roku 1725. Kniha váží 16 kg a svůj název získala podle zlaté ořízky.