CESTY A PAMÁTKYCESTYAPAMATKY.CZ

kolínsko

Kde obec najdete?

Město leží 25 kilometrů západně od Kolína v nadmořské výšce 400 metrů.

POZORUHODNOSTI

(vzdálenost od středu obce)

zámek*** (0,2 km)

kostel sv. Andělů strážných* (0,1 km)

kostel sv. Jana Křtitele* (0,2 km)

zámecký kostel sv. Vojtěcha*** (0,3 km)

fara (0,1 km)

zvonice u kostela sv. Jana Křtitele (0,2 km)

kaple sv. Jana Nepomuckého (0,5 km)

kaplička sv. Kříže (0,3 km)

kříž (1,4 km)

křížek (0,5 km)

socha sv. Jana Křtitele (0,3 km)

socha sv. Jana Nepomuckého I (0,5 km)

socha sv. Jana Nepomuckého II (1,4 km)

zaniklý mariánský sloup (0,0 km)

Budilova letní vila ** (0,8 km)

bývalé okresní hejtmanství (0,3 km)

Černokostelecký zájezdní pivovár (0,5 km)

hospodářský dvůr (0,3 km)

léčebna (0,8 km)

Matyášovský dům (0,2 km)

městský dům čp. 41 (0,1 km)

měšťanský dům čp. 212 (0,1 km)

měšťanský dům čp. 42 (0,1 km)

měšťanský dům čp. 50 (0,0 km)

nový špitál* (0,3 km)

panská sýpka (0,3 km)

panský dvůr (0,2 km)

pomník posledního jelena (1,3 km)

Stará škola (0,1 km)

starý špitál (0,2 km)

záložna (0,2 km)

červený dub (1,1 km)

dub na valech (0,2 km)

Kostelecká lípa (1,0 km)

líska na valech (0,2 km)

Nejbližší obce

Svatbín (1,4 km)
Cukmantl (zaniklá ves) (2,0 km)
Hošť (zaniklá ves) (2,1 km)
Bohumil (zaniklá obec) (2,4 km)
Krupá (2,7 km)
Prusice (3,1 km)
Kozojedy (3,2 km)
Brník (3,6 km)
Aldašín (zaniklá obec) (3,6 km)
Chotýš (3,9 km)

Kostelec nad Černými lesy

Počátky města sahají až do rané doby českého přemyslovského knížectví. Podle tradice zbudoval v místech dnešní zámecké kaple první hrazený kostel „castellum“ svatý Vojtěch. Kostel byl opevněn valem, aby poskytl lidem ochranu v době nebezpečí. Z tohoto místa byla také chráněna cesta z Prahy do Kouřimi. Okolí bylo silně kolonizováno v průběhu 13. století, ale první písemná zmínka o obci, hradu a panství Černý Kostelec je až v listině z roku 1344. Jan Jindřich, vévoda korutanský a toho času zemský správce v Čechách, v ní vyslovil souhlas se smlouvou uzavřenou v roce 1325 mezi jeho otcem, králem Janem Lucemburským, a Ješkem z Náchoda. Předmětem smlouvy byla výměna královského kosteleckého hradu za hrad náchodský.

Ves Černý Kostelec je jako součást panství vzpomínána v roce 1359, v roce 1489 dosáhl Jindřich ze Smržova u krále Vladislava Jagelonského povýšení Kostelce na městečko s vlastním znakem (na modrém štítě je polovina nahého vousatého divého muže s bedry ovinutými věncem ze zelených ratolestí a s podobným věncem na hlavě, levici má v bok, v pozvednuté pravici drží pětilistou červenou růži na zlaté lodyze se dvěma zlatými lístky; v levém horním rohu štítu je zlatá šestihrotá hvězda, nad štítem je kolčí helmice s modro-červenými pokryvadly a modro-červená točenice s vlajícími fábory v týchž barvách). Avšak ani tato výsada, s níž souviselo právo výročního trhu, provozování všech řemesel i vaření a prodej piva, nevylepšila Jindřichovu tíživou situaci, takže v roce 1492 musel prodat panství Slavatovi z Chlumu a Košumberka. V 16. století připadl Kostelec královské komoře a zámek se stal oblíbeným loveckým sídlem Ferdinanda I. Ten ho v roce 1558 prodal Jaroslavu Smiřickému ze Smiřic, v roce 1623 ho získal Karel z Lichtenštejna.

Za třicetileté války bylo městečko i zámek opakovaně zpustošeny a proto přetrvávající hrozba ničivých vojenských nájezdů přinutila Karla Eusebia z Lichtenštejna ke zdokonalení opevnění zámku a vybudování nového opevnění města. Starší fortifikaci z období Smiřických tvořily jednoduché valy a tři brány, které od západu, jihu a severovýchodu uzavíraly hlavní přístupové komunikace. Stavba raně barokní fortifikace z let 1644–45 se skládala z cihlové a kamenné zdi, z které se dodnes dochoval mohutný pětiboký bastion, od severovýchodu přiléhající k zámeckému valu, a dvojice půlkruhových bašt na východní straně. Další pozůstatek raně barokní fortifikace lze vytušit v bezprostřední blízkosti kostela sv. Jana Křtitele, kde současná zástavba vymezuje obrys trojbokého bastionu, který by mohl chránit přístup k Pražské bráně (jedná se však pouze o hypotézu, která není nijak doložena).

Do dalšího vývoje města zasáhla kněžna Marie Terezie Savojská z Lichtenštejna. Za Lichtenštejnů se stal Kostelec nejvýznamnějším barokním kulturním a uměleckým centrem Kolínska. Ve 2. pol. 18. století proslavily město jeho hrnčířské dílny, které později zásobovaly svými výrobky většinu trhů v Praze a v celých středních Čechách. Nebývalý hospodářský rozkvět města, který již v roce 1736 zahájilo propuštění jeho obyvatel z roboty a nevolnictví, vyvrcholil ve 2. polovině 19. století, kdy se Kostelec stal nejlidnatější obcí regionu a svým významem zastínil i krajské město Kouřim. Po zrušení Kouřimského kraje byl Kostelec krátce, v letech 1850–68, dokonce centrem samostatného okresu. V r. 1920 byl název Černý Kostelec změněn na dnešní název Kostelec nad Černými lesy.

V minulosti, ani v dnešní době se zde nerozvíjel žádný větší průmysl a proto je oblast Černokostelecka právem nazývána plícemi středních Čech.

Ve městě žije 3 300 obyvatel, jeho historické jádro bylo pro své architektonické kvality prohlášeno Ministerstvem kultury ČR za městskou památkovou zónu.

Kostelec nad Černými lesy je zastávkou č. 2 významného regionálního projektu Tajuplná místa Podlipanska, které organizuje MAS Podlipansko, o.p.s. Pro zájemce o putování po těchto místech opředených tajemstvím a pověstmi je vydán kapesní průvodce, který zdarma získáte na informačních místech Podlipanska. Informační tabule jsme doplnili fotografiemi z našeho archivu.

Administrativní a katastrální součástí Kostelce nad Černými lesy je obec Svatbín.

Marie Terezie Anna Felicitas, vévodkyně Savojská a Piemontská, markraběnka Saluzská, hraběnka Svisonská, rozená kněžna z Lichtenštejna (* 1694 – † 10. 2. 1772 Vídeň), dcera knížete Jana Adama I. Ondřeje z Lichtenštejna. V roce 1712, ve svých 18 letech, zdědila obrovský majetek – panství Kostelec nad Černými lesy, Plaňany, Škvorec, Uhříněves, Rataje nad Sázavou a Kounice. Když zemřel její manžel Tomáš Emanuel (Evžen) Savojský a v roce 1734 v Mannheimu na zimnici při vojenském tažení i její jediný syn Evžen, tak se až do konce života věnovala na svých panstvích mohutné budovatelské a charitativní činnosti (fary, kostely, sochy, přestavěla černokostelecký zámek, založila fond pro chudé, v Kostelci n. Č. l. vybudovala chudobinec atd.). V roce 1736 dokonce propustila obyvatele Kostelce n. Č. l. z poddanství, což jen podtrhlo její ohromnou popularitu mezi obyvateli panství, kteří ji důvěrně nazývali „Cafojka“. Na její památku je pojmenována Savojská ulice na Pražském předměstí v Kostelci n. Č. l. a v roce 1980 vydalo Lichtenštejnské knížectví poštovní známku s jejím portrétem.

TOPlisttext & foto Roman ŠULC, Jan KUBKA; použitá literatura; design Lucie ZAJÍČKOVÁ; web Tomáš ADÁMEK; 2008–2012