CESTYAPAMATKY.CZ
Kde objekt najdete?
Budilova vila stojí v ulici V Koupadlech na severozápadním okraji města.
V NEJBLIŽŠÍM OKOLÍ NEPŘEHLÉDNĚTE
Kostelec nad Černými lesy - Kostelecká lípa (0,2 km)
Kostelec nad Černými lesy - červený dub (0,3 km)
Kostelec nad Černými lesy - křížek (0,5 km)
Kostelec nad Černými lesy - bývalé okresní hejtmanství (0,6 km)
Kostelec nad Černými lesy - socha sv. Jana Křtitele (0,6 km)
Kostelec nad Černými lesy - kaplička sv. Kříže (0,6 km)
Kostelec nad Černými lesy - kostel sv. Jana Křtitele* (0,6 km)
Kostelec nad Černými lesy - pomník posledního jelena (0,6 km)
Kostelec nad Černými lesy - zvonice u kostela sv. Jana Křtitele (0,6 km)
Kostelec nad Černými lesy - hospodářský dvůr (0,6 km)
Kostelec nad Černými lesy – Budilova letní vila **
Další fotografie:
Jedna z nejhezčích ukázek české funkcionalistické architektury, která byla v letech 1931–32 postavena podle návrhu Jaroslava Fragnera pro majitele kolínské elektrárny ESSO Ing. Václava Budila.
Vzhledem ke svažité poloze je vila řešena ve třech podlažích. Dolní obsahuje pouze zázemí, pokoj služky, prádelnu a skladovací prostory. Téměř celý půdorys přízemí zabírá obývací pokoj a s ním spojená jídelna, široce otevřená na prostornou terasu nad údolím, jejíž plocha se rovná půdorysu domu. Dvojice samostatných ložnic v horním podlaží má k dispozici společnou koupelnu a výrazný balkón, vysunutý až za úroveň terasy a spojený s domem lávkou.
Srovnejte s vilou Ing. Budila v Kolíně.
Fragner Jaroslav (* 25. 12. 1898 Praha – † 3. 1. 1967 Praha), významný český architekt, malíř a návrhář. Účastnil se 1. světové války, kde byl vážně raněn na italské frontě u Piavy, a po válce studoval na ČVUT architekturu (1917–22), kterou však nedokončil. Později studoval na Akademii výtvarných umění (1934–35) u profesora Josefa Gočára. Po roce 1945 se stal profesorem na Akademii výtvarných umění a v letech 1954–58 zde působil jako rektor. Fragnerovy prvotní práce kolem roku 1922 osobitým způsobem reagovaly na pozdní fázi syntetického kubismu, ale kolem roku 1924 dospěl k internacionálnímu funkcionalistickému pojetí architektury, charakteristické pro většinu architektových realizací druhé poloviny 20. a první třetiny 30. let, kdy se Fragnerova tvorba pomalu odkláněla od striktně krabicovitého pojetí a začala inklinovat k organicistnější architektonické tvorbě. Charakteristickou polohu této fáze Fragnerovy tvorby představují obytné zahrady, kterými autor obklopoval své vily, rodinné domy a zejména letní a víkendová sídla. Součástí Fragnerova zájmu bylo rovněž zájem o problém pojetí moderní monumentality u veřejných staveb. Od konce 30. let se architekt zabýval restaurováním a rekonstruováním historické architektury a památkových objektů (např. Pražský hrad, Betlémská kaple a Karolinum). Kromě realizací na Kolínsku je např. autorem kojeneckého pavilonu v Mukačevu (1928), zastavovacího plánu a vilové zahradní čtvrti v Praze-Barrandově (1928–32), několika rodinných vil a domů v Nespekách (1933–40), administrativní budovy pojišťovny Merkur v Praze (1936) a dalších.