CESTYAPAMATKY.CZ

V roce 1489 byl za Jindřicha ze Smržova Černý Kostelec povýšen na město a mezi získané výsady patřilo i právo várečné. Roku 1558, kdy zdejší panství koupili Smiřičtí, již v Kostelci fungoval panský pivovar, sladovna a v blízkosti i chmelnice. Dějiny tohoto panského pivovaru jsou pak po celé období úzce spojeny s majiteli černokosteleckého panství, kterým patřil.

Třicetiletou válku přežilo pivovar, na rozdíl od města, téměř bez úhon. Ale rozsáhlý požár v roce 1657 zasáhl velkou část Kostelce i s pivovarem. Výroba piva však byla brzy obnovena, a rekonstrukce pivovaru po požáru dokonce pomohla ke jejímu dalšímu zvyšování. Za doby vlády Marie Terezie Savojské v letech 1712 – 1772 panství prosperovalo a došlo k přestavbě pivovaru. Zároveň, jak stoupala poptávka po pivu, přestával pivovar pokrývat poptávku i při plném provozu. Nepomohlo ani zřízení dalšího sladového humna v zahloubeném přízemí v sýpce pod hospodářským dvorem.

Další ničivý požár postihl pivovar v roce 1836, kdy mu podlehla také velká část hospodářského dvora a vinopalna. Pivovarský provoz při dvoře již nebyl obnoven v celém rozsahu a pod sýpkou se začal stavět nový pivovar, který byl kapacitou navržen jako největší v Kouřimském kraji.

V 80. letech 19. století měl pivovar v nájmu Jindřich Österreicher a od roku 1883 zde sládkoval Václav Budil. Za jejich éry přesahoval pivovar roční výstav 20 000 hektolitrů a ke konci 19. století dosáhl své maximální kapacity. V letech 1896 – 1898 prošel pivovar velkou rekonstrukcí. Byl instalován parní stroj a parostrojní zařízení, varna zvýšila kapacitu na 72 hektolitrů a před 1. světovou válkou dosahoval výstav 25 000 hektolitrů.

Válečná léta znamenala citelné snížení výroby a nedostatek surovin. Rekonstrukcí dosažená maximální kapacita 30 000 hl byla využívána často pouze z 5 %, ale pivo se vařit nepřestalo.

V roce 1924 prodali Lichtensteinové pivovar nově ustanovené akciové společnosti Hostinský pivovar a sladovna v Kostelci nad Černými lesy, jejímiž akcionáři byli vesměs hostinští z okolí, čímž měl pivovar zajištěn odbyt. Výstav brzy dosáhl předválečné úrovně a za provozu byl postupně modernizován. V letech 1931 – 1932 proběhla kompletní rekonstrukce varny, která pak sloužila až do ukončení provozu.

Pivovarský areál tvořily tři bloky budov do písmene U, otevřeného do dvora k oktagonálnímu mlatu, ve kterém byl instalován horizontální žentour. V čelním průjezdném křídle byly situovány bytové jednotky a správní oddělení, část suterénních humen, které navazovaly na spilku. Na pravé straně průčelí tvořil dominantu hvozd, ke kterému přiléhalo sladovnické křídlo s humny, valečkou a půdami. V pozdější době byly k tomuto křídlu přistavěny provozy bednárny a stáčírny. Na čelní křídlo z levé strany navazoval provoz varny s kotelnou a komínem, který tvořil dominantu levé části čelního křídla. Za vanou navazoval prostor dvojice chladících štoků v podstřešním prostoru, pod nimi spilka a v suterénu ležácké sklepy. Závěr křídla tvořila rozměrná lednice, ze které byly zásobovány ledem i hostince.

Druhá světová válka způsobila nedostatkem výrobních surovin zastavení provozu v roce 1945 a po válce se akciová společnost Hostinský pivovar a sladovna dostala pod státní správu.

1. ledna 1949 byl pivovar zestátněn a o rok později z něj byl vytvořen komunální podnik Pivovar města Kostelce nad Černými lesy. Od roku 1951 pivovar patřil pod národní podnik Středočeské pivovary a o dva roky později pod národní podnik Polabské pivovary. Rokem 1958 se stal pivovar opět součástí Středočeských pivovarů, národního podniku se sídlem ve Velkých Popovicích.

V roce 1951 převzal sládkování v Kostelci nad Černými lesy František Bílek, který se ve zdejším pivovaře vyučil a za války získal praxi jako totálně nasazený v německých pivovarech. Díky jeho schopnostem a novým technologickým zařízením, jako umělé chlazení spilek a ležáckých sklepů, se kvalita černokosteleckého piva stala vyhlášenou v celém kraji. Vrůstající výstav v roce 1968 přesáhl 50 000 hektoli­trovou hranici. Ještě v roce 1968 se černokostelecký pivovar stal samostatným závodem a proběhla rozsáhlá investice do modernizace výroby. Došlo k výměně dřevěných ležáckých sudů za ocelové tanky, byla nainstalována myčka sudů a proběhla výměna dřevěných transportních sudů za hliníkové. Přestože pivovar prošel touto modernizací a o pivo, zejména lahvové, byl velký zájem, byl provoz shledán – pravděpodobně účelově – prodělečným a jeho výroba měla být postupně utlumována. Byla zrušena stáčírna, ale pivovar vařil dál.

V polovině 70. let 20. století nestačily pivovary v českých zemích pokrývat poptávku. Černokostelecké pivo se ze sklepů převáželo do Velkých Popovic, kde se filtrovalo, stáčelo a expedovalo. I přes složitý převoz piva z Kostelce, kdy se vařilo pouze světlé osmistupňové a desetistupňové pivo, byl v roce 1977 zaznamenán nejvyšší výstav, který činil 62 650 hektolitrů. V roce 1986 z důvodů velké poruchovosti varny byl její provoz postupně odstavován. Aby bylo využito volné kapacity spilky a sklepů, byla zde dovážena velkopopovická mladina.

3. června 1987 byla v Kostelci svařena poslední várka, spilka a sklepy sloužily pro potřeby velkopopovického pivovaru do konce roku 1992. Roku 1994 ukončila provoz i sladovna a jediným fungujícím provozem byla prodejna piva a pivovarských suvenýrů.

Pivovarské objekty se sladovnou převzalo město a objekty chátraly.

V roce 2001 dostal tradiční pivovarský pozdrav „Dej Bůh štěstí“ nový význam. Přesně tak se jmenuje společnost s ručením omezeným, která se rozhodla vrátit Kostelec nad Černými lesy na mapu pivovarů České republiky. V pivovaru vzniká rozsáhlé pivovarské muzeum s původním strojním vybavením. Mezi nejzajímavější exponáty patří například měděná dvojitá varní garnitura s transmisním pohonem, chladící štoky, funkční parní stroj, funkční chladící čpavkové kompresory a stovky dalších strojů a exponátů. Celková výstavní plocha je asi 4000 m2. Další neméně důležitou součástí expozice je komplexní zmapování pivovarské a sladovnické výroby v České republice a rozsáhlá databáze těchto údajů. Na konci exkurze na návštěvníky čeká pivovarská restaurace ve stylu první republiky. Samotná výroba piva by se měla rozběhnout do konce roku 2008. Zájemci o prohlídku „kontaktujte majitele pivovaru“http://ww­w.pivovarkoste­lec.cz/index.php?str=kon­takt.

Oktagonální mlat pivovaru je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 27144/2–3444.