CESTYAPAMATKY.CZ

Mírové náměstí

Kouřímské Mírové náměstí vroubí 35 měšťanských domů na původních středověkých parcelách, vytyčených při založení města ve 13. století. Po mnoha požárech (zejména po požáru v roce 1811) a následných přestavbách si však bohužel žádný z domů nezachoval původní středověkou podobu.

Západní strana náměstí

1. Dům čp. 118 „Okresní dům“. Postavený byl v roce 1908 na místě gotického domu „U černého orla“, zdobí ho výrazný věžovitý nárožní arkýř a pseudorenesanční průčelí se secesními prvky. V letech 1951–64 sídlilo v prvím patře této budovy kouřimské muzeum.

2. Dům čp. 117 „Althanovský dům“. Ve své současné podobě je hezkou ukázkou měšťanského domu z doby po přestavbě na přelomu 18. a 19. století. Jeho levá část patřila domu „U černého orla“, který stál na sousední parcele domu čp. 118. Název pochází od jeho nejvýznamnějších majitelů, hraběcího rodu Althanů, držitelů nedalekého svojšického panství. Dům čp. 117 je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 50060/2–4408.

3. Dům čp. 115 „Sobotkův dům“. V dnešní podobě se jedná obarokní dům z 18. století, v jeho patře se dochovaly původní záklopové stropy a dekorativní barokní malba z počátku 18. století.

4. Dům čp. 108 „Spořitelna“. Postavena byla na místě velkého středověkého Rybovského domu v roce 1925 v konstruk­tivistickém slohu podle projektu architekta Antonína Falcmana. Portál zdobí alegorické sochy Píle a Spořivost od sochaře Václava Amorta

Severní strana náměstí

1. Dům čp. 79 „Spolkový dům Tělocvičné jednoty Sokol“. Na místě gotického domu U hroznu byl postaven v letech 1894–96. Pozornost si zasloží zejména rozlehlý sál v zadním traktu s původní štukatérskou a malířskou výzdobou. Na přelomu 19. a 20. století byl dům jedním z hlavních center zdejšího společenského života.

Východní strana náměstí

1. Dům čp. 42. Rohový dům se Zlickou ulicí. Dům čp. 42 je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 50877.

2. Dům čp. 47. Dům čp. 47 je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 50878.

3. Dům čp. 48. Rohový dům s Kolínskou ulicí. Dům čp. 48 je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 50879.

Jižní strana náměstí

1. Dům čp. 145 „Nová radnice“. Postavena byla na místě středověké svatoštěpánské školy (doložené již v roce 1377) v pseudorenesančním slohu v letech 1880–81 původně jako sídlo Občanské záložny. Reprezentační interiéry budovysou vyzdobeny malířskou a štukatérskou výzdobou z 80. let 19. století. V letech 1906–64 sloužil sál v přízemí jako hlavní výstavní prostora kouřimského muzea.

Střed náměstí – Špalíček (Kercl)

1. Seskupení čtyř domů čp. 2 – 5 na místě kupeckých krámů z 15. století, v dnešní podobě z 1. poloviny 19. století. Domy vznikly mimo původní navrženou urbanistickou strukturu středověkého města, prostor náměstí ale romanticky oživují.

Komenského ulice

1. Dům čp. 144 „Tobiášovský dům“. Rohový dům přestavěný renesančně na přelomu 16. a 17. století Tobiášem Kožešníkem († 1606), z této doby se dochovala renesanční brána se znakem cechu kožešníků ve štítě, obytné části domu byly přestavěny v 1. polovině 19. století. Dům čp. 144 je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 50880/2–4361.

2. Dům čp. 143 „U zeleného stromu“. Původně středověký dům snížený o jedno patro a přestavěný po požáru v roce 1811. Dochoval se v podobě po této poslední přestavbě.

3. Dům čp. 209 „Dívčí škola“ (bývalá). Vysoká budova, postavená v roce 1888 nákladem místní Občanské záložny, v současné době je po úpravách pro potřeby sociálních služeb.

Ptačí ryneček

Působivé malé náměstí pod kostelem sv. Štěpána, jehož název je odvozen od vyhlášených trhů drůbeže a zpěvného ptactva, které se zde konaly v minulosti. Náměstí obklopují ze tří stran typické maloměstské domy, v dnešní podobě z 18. a 19. století; na západě ho uzavírá mohutná kamenná zeď bývalého hřbitova u kostela.

Židovská ulice

Název ulice připomíná zdejší židovskou komunitu, doloženou na počátku 14. století. V roce 1338 však byl učiněn na zdejší Židy pogrom po rozšíření zprávy, že znesvětili hostii. Židé byli z Kouřimi vyhnáni a až do roku 1848 pro ně byla Kouřim zakázaným městem. V 2. polovině 19. století zde vzniká první modlitební spolek, změněný v roce 1893 na náboženskou obec, která byla v roce 1920 sloučena s náboženskou obcí v Kolíně.

1. Dům čp. 400. Patrový dům s bohatě zdobeným klasicistním průčelím z přestavby v roce 1852. Podle tradice byla jedna z místností využívána jako židovská modlitebna.

Na Schodech

V ulici se zachovala autentická kamenná dlažba a schody z roku 1885, na jejím začátku stála až do roku 1859 „Katova fortna“, kterou jako jedinou z městských bran mohl do města vcházet městský kat. Po levé straně cestou dolů je řada domků charakteristické předměstské zástavby z 18. a 19. století, poškozených bohužel novodobými úpravami.

1. Dům čp. 241. Jeden z domů charakteristické předměstské zástavby z 18. a 19. století se zachovaným portálem z roku 1846 z červeného nučického pískovce.

Zlická ulice

1. Dům čp. 31 „Aupicův dům“. Patrový, původně středověký dům ze 14. století dominuje tzv. Kozímu plácku (součást Zlické ulice, určené k prodeji koz a ovcí). V jeho západním průčelí se dochoval velký pozdně gotický portál z počátku 16. století.