CESTYAPAMATKY.CZ

Jedno z nejrozlehlejších opevněných míst od pravěku (pozdní doby kamenné) až do raně středověkých Čechách o rozloze 44 ha se rozkládá na mohutném terénním bloku rulového návrší nad ohybem Kouřimky, nad kterou vystupují skalnaté svahy až do výšky 60 metrů. Hradiště je na severovýchodní straně opevněno třemi pásy valů, z nichž ten vnější, nejníže položený val, má délku 1320 m (dodnes dosahuje výšky 3 – 4 metry), střední val 820 m a vnitřní val 400 m. Nejstarší osídlení bylo zaznamenáno v prostoru Libušina jezírka, kde byly odkryty nálezy z eneolitu (4800 př. n. l., dům sloupové konstrukce, palisádová hradba, vypíchaná keramika, nálevkovité poháry řivnáčské kultury). Bylo zde také pohřebiště lidu šňůrové keramiky(2800 př. n. l), osídlení kultur doby bronzové – unětické, lužické a štítarské (2000 – 1000 př. n. l., sloupové obytné stavby a pohřby) a doby raně halštatské (750 př. n. l., obytné polozemnice, keramika a stříbrná mince hexadrachma „bratislavského typu“ s nápisem TITTO o váze 17 g.). První Slované se na ostrožně usídlili již v 6. století a postupně osídlili a opevnili celý areál s využitím starších, neolitických prvků opevnění. V 1. polovině 9. století vzniklo v nejjižnější části areálu hradiště Zličanů, největšího rozkvětu dosáhlo ve 2. pol. 9. století. Vstup do hradiště chránila velkolepá, 15 metrů široká dvojitá brána s věží a úzkými průchody po stranách, před kterou byl 5 metrů hluboký a 12 metrů široký příkop. Aby bylo zamezeno čelnímu útoku, bylo zkonstruováno trojúhelnikovité těleso vytvářející v bráně dva samostatné úzké vstupy. Na počátku 10 stol. došlo k požáru, po kterém bylo hradiště v letech 910 – 930 nebo 940 znovu opevněno a celé přestavěno. Na akropoli vzniklo na místě starší halové stavby sídlo místní elity – velké srubové stavby, které lze interpretovat jako dvorec.

Toto je také období, kdy Stará Kouřim vstupuje do psané historie; podle Kristiánovy legendy uznal v době vlády knížete Václava (zemřel 935) kouřimský vévoda Radslav přemyslovskou svrchovanost (k události došlo na hradišti Přistoupim nebo na dvorci Žitomíř, dnešní Štolmíř). Stará Kouřim, jako sídlo nepřemyslovských knížat, zanikla za vlády Boleslava I. v polovině 10. století, při přemyslovském sjednocování Čech. Nové, již přemyslovské centrum, bylo založeno na sousední ostrožně (zvané U sv. Jiří), kde vznikl jeden z našich nejstarších hradů.

Hradiště bylo poprvé historicky zmíněno již v roce 1541 v České kronice Václava Hájka z Libočan a poprvé odborně popsáno v roce 1903 kouřimským učitelem J. Kremlou. První průzkumy provedl na počátku 20. stol. J. L. Píč, důkladný a systematický výzkum proběhl v letech 1948 – 1958 a 1961 – 1962 pod vedením M. Šolleho. Do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR byla Stará Kouřim zapsána pod číslem 32540/2–899, nálezy jsou vystaveny v kouřimském muzeu.

Hradiště Stará Kouřim je zastávkou č. 1c a Lechův kámen 1d významného regionálního projektu Tajuplná místa Podlipanska, které organizuje MAS Podlipansko, o.p.s. Pro zájemce o putování po těchto místech opředených tajemstvím a pověstmi je vydán kapesní průvodce, který zdarma získáte na informačních místech Podlipanska. Informační tabule jsme doplnili fotografiemi z našeho archivu.

Zajímavost: v areálu hradiště se každoročně konají dobové akce Čas vlků.