CESTYAPAMATKY.CZ

Hrad v Kouřimi patří spolu s Oldříší k nejstarším hradům v Čechách. Byl založen Přemyslovci kolem roku 990, po vyvrácení staršího hradiště „Stará Kouřim“ na sousední ostrožině. První písemná zmínka o hradu je v zakládací listině břevnovského kláštera z roku 993 v souvislosti s kostelem sv. Klimenta, který přispěl blíže neurčenou platbou ke vzniku kláštera. Za vlády knížete Jaromíra (zemřel 1035) se zde krátce razily mince. Jako centrum jednoho z obvodů raně feudálních Čech je hrad zmíněn v listině knížete Soběslava I. z roku 1130. V roce 1167 je doložen kouřimský kastelán Zdeslav a v roce 1177 kastelán Rudolf. Na přelomu 12. a 13. století získal kouřimský hrad Děpolt III., příslušník mladší Přemyslovské větve – Děpolticů. V této době byl jižně od kostela sv. Klimenta, který stál na špičce ostrožny v sousedství kamenné věže, postaven románský emporový kostel sv. Jiří, písemně doložený až v roce 1295. Jak prokázal archeologický průzkum, kostel byl postaven na základech neznámého předrománského kostela z 10. století. V roce 1218 zahájil Děpolt III. boj s Přemyslem Otakarem I., který byl ukončen v roce 1223. Kouřimský hrad byl dobyt, zničen, a sám Děpolt III. při jeho obraně zahynul. Od této doby hrad již nebyl obnoven a jeho správní úlohu převzalo nové královské město Kouřim založené následně nejspíše králem Václavem I. Kostel sv. Klimenta se naposledy uvádí v roce 1407 a později ještě v 17. století přestavěný na stodolu, kostel sv. Jiří byl sice v roce 1559 opraven, ale v roce 1790 byl zrušen a v roce 1830 zbořen.

Hrad, postavený na trojúhelníkovité ostrožně rozdělené příčným valem, byl po obvodu opevněn mohutnou, 10 – 12 metrů širokou hradbou, sestávající z čelní kamenné zdi o šíři 2,5 m, prolomenou dvěmi protilehlými bránami. Hradba vymezovala plochu cca 6,2 ha. V severní části byly kolem kostela sv. Klimenta soustředěny sídlištní a řemeslnické objekty, jižní část byla sídelní a kromě kostela sv. Jiří byly zjištěny pozůstatky dvorce opevněného palisádou a základy kamenné věže (?). Z hradu se zachovaly jen nepatrné stopy valu v podobě terénní vlny v severní části areálu, který byl archeologicky prozkoumán M. Šollem v letech 1967 – 1973. Do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR byl hrad zapsán pod číslem 29037/2–900.