Cesty a památky

Kolínsko » Kozojedy » archeologické nálezy

archeologické nálezy

Kozojedy, Archeologická naleziště, Hradiště a sídliště

1. středověk

V těsném okolí dnešních Kozojed bylo lokalizováno několik raně středověkých a středověkých osad, které z ne zcela jasných důvodů zanikly ještě v průběhu středověku.

  •  Kozojedy sv. Martin je největší ze zaniklých osad u Kozojed, objevená již ve 30. letech 20. stol., od 50. let 20. století byl prováděn systematičtější archeologický průzkum pod vedením Zdeňka Smetánky. Z osady se dosnes dochoval pouze kostel sv. Martina, který stál v severovýchodní části vsi. Ostatní relikty jsou již jen velmi nezřetelně patrné, zničeny byly intenzivní zedělskou činností zejména v 70. letech 20. století. Prozkoumáno bylo několik usedlostí, domů, zachycena je tápadně od sídliště hráz zaniklého rybníka (doloženého písemně k roku 1360, kdy byl veden sport o to, že patron kozojedského kostela Bohuněk z Chrástu novým rybníkem zrušil cestu od kostela na zádušní pole a do lesa). Vesnice byla zcela opuštěna koncem 14. století a osídlení se ustálilo na dnešním místě.
  • Kozojedy – Zahrádky je sídliště objevené při mělké pramenné pánvi v roce 1957 Zdeňkem Smetánkou, který zde provedl záchranný výzkum. Prozkoumáno bylo 5 usedlostí, 4 mízké mohyly a zahloubený objekt s pecí. Toto osídlení zaniklo již ve 2. polovině 13. stol.
  • Kozojedy - Za lukama je sídliště objevené v roce 1971, při hluboké orbě byl proveden sběr střepů středověké keramiky ze 13. století a zbytky zdiva z žulových kamenů. Toto osídlení zaniklo na poč. 14. století.

Prohlášení za památku

Pozůstatky osídlení jsou spolu s kostelem sv. Martina zapsány do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 26697/2-814.

Zdroj informací

Smetánka Z.: Hledání zmizelého věku, str. 207-221. Vydala Mladá fronta Praha, 1987.

Mapa

Poloha

Pozůstatky zaniklých osad se nacházejí severně od  dnešní vsi.

GPS: 50°0'7.850"N, 14°48'32.940"E

Přístupnost

Volně přístupné

V této obci ještě naleznete

O nás

Ohlasy

Napište nám

texty a foto Roman ŠULC, video a střih Jan KUBKA, www Tomáš ADÁMEK