CESTYAPAMATKY.CZ

Původně gotický kostel sv. Václava z počátku 14. století (připomínán roku 1350 jako farní), jehož stavebník pocházel nejspíš z okruhu královského dvora (tehdy se v držení vsi vystřídali král Jan Lucemburský, Jindřich z Lipé a královna – vdova Eliška Rejčka). Tato původní stavba bohužel zanikla při radikální pozdně empírové přestavbě (zejména v západním průčelí) v letech 1846–48, provedené nákladem V. Veitha, po jejímž skončení byl kostel nově zasvěcen Božímu tělu. V roce 1863 byla zvýšena věž a při restaurování v letech 1913–14 byly odkryty dochované původní gotické detaily, které dokládají neobyčejně vysokou úroveň původní gotické kostelní stavby, která se nepochybně vymykala z rámce soudobé sakrální architektury českého venkovského prostředí.

Jednolodní obdélný kostel s pravoúhlým presbytářem a hranolovou věží nad západním průčelím. Z původní gotické stavby se zachovaly stěny presbytáře s bosovanými nárožími, stěny lodi s úzkými zazděnými gotickými okny a pravoúhlým zazděným vstupním portálem v jižní stěně. Západní průčelí, půlkruhová okna a fasády jsou empírové, západní průčelí je ozdobeno pilastry a ukončeno trojúhelníkovitým štítem. Původní vstupní portál** ze západního průčelí byl přenesen do kaple sv. Anny v sousedních Chocenicích, kde byl druhotně osazen.

Presbytář je sklenut plackou, triumfální oblouk je půlkruhový, loď plochostropá. V západní části lodi je vestavěna empírová kruchta. V jižní stěně presbytáře se dochovaly unikátní raně gotické sedile***, členěné trojitou arkádou na představěných subtilních sloupcích s výžlabkovou profilací, a sanktuář**, oba s jemně profilovaným hrotitým záklenkem s jeptiškou.

Ze zařízení kostela, které je většinou pseudorenesanční, vyniká hlavní oltář dle návrhu J. F. Kaury z roku 1892 s obrazem od K. Javůrka, boční oltáře* dle návrhu A. Barvitia z roku 1880 a 1881 a dva barokní obrazy z doby kolem roku 1750 (dnes v depozitáři). Ve věži je zavěšen zvon z roku 1481 (?). Ve zvonovém patře věže visely původně tři zvony, dnes je zde jediný zvon „Svatá Trojice“ z roku 1481 od zvonaře Ondřeje Ptáčka z Kutné Hory; zvon je vysoký 74 cm, spodní průměr má 92,5 cm, pod čepcem je na jinak hladkém plášti nápisový řádek gotickou miniskulí.

Ve hřbitovní zdi (proti západnímu průčelí kostela) jsou zazděny tři renesanční náhrobky z 16. století; dva z nich jsou datovány 1537 a 1557 a patří Horňáteckým z Dobročovic, kteří sídlili na nedalekých Chocenicích a Zalešanech. Třetí má ve znaku zubří hlavu, písmo je nečitelné a nelze jej určit. V jižní stěně kostela je náhrobek Karoliny Bolfras z Ahnenburgu s rodovým znakem z roku 1841 a náhrobek rodiny Břečků z hospody Zlaté slunce z roku 1810.

Od 1. ledna 2005 filiální kostel spadající pod správu Řimskokatolické farnosti Kolín v Kolínském vikariátu. Bohoslužby se konají první a třetí sobotu v měsíci od 17:00 hodin.

Kostel Božího těla je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 41960/2–815.