CESTYAPAMATKY.CZ

Ves Křimín se poprvé připomíná v roce 1318 jako majetek Přibyslava z Třimína a ze Šelmberka, prapředka rodu pánů z Šelmberka (hrad u Mladé Vožice na Táborsku). Ten brzy po tomto datu ves prodal, neboť v roce 1349 se vzpomíná Ratolt z Křimína, doložený jako svědek v listině kadaňského purkrabího Alberta z Kolovrat. V průběhu 2. poloviny 14. století připadl Křimín do majetku Olbramoviců, sídlících na hradě v nedalekém Škvorci, poprvé je jako součást škvoreckého panství vzpomínán v roce 1386. V nadchá­zejícím období sdílela ves osudy se Škvorcem a zmínku o ní nacházíme i v nejstarší městské knize Českého Brodu z roku 1433. Další zmínka o vsi je v listině novoměstského měšťana Jana Trčky z roku 1495, ve které uvádí, že mu rychtář Šturm z Křimína dluží 15 kop. Po tomto datu se dostává Křimín do majetku Jiřího Dlaska ze Vchynic, sídlící na nedaleké tvrzi Hostín (dnes součást Úval), který ho v roce 1542 prodal Janu Vchynskému ze Vchynic. Za něho tvrz v Hostínu zpustla, neboť ji jako pustou koupil spolu se vsí Křimín v roce 1560 Albrecht Smiřický a připojil tento statek zpět ke škvoreckému panství. Smiřickým však byl majetek, včetně škvoreckého panství, zkonfiskován po roce 1621 a když v nadcházejícím období třicetileté války zpustošili Švédové zdejší kraj, vypálili i vesnici Křimín. Ta již není uvedena ani v Berní rule z roku 1654 a ani v pozdějším období již nikdy nebyla obnovena.

Bývalou ves dnes připomínají pouze pomalu zanikající polní cesty, které se kříží v prostoru bývalé návsi. Jedná se o odbočku trstěnické stezky, po níž se vozilo zboží a koření na hrad ve Škvorci a do Hradešína.

Původ názvu obce pochází z osobního jména Křima nebo Kříma, které s největší pravděpodobností představuje jméno zakladatele osady.

Katastr zaniklé vsi náleží k městysu Škvorec, dodnes se dochovaly pomístní názvy pozemků a polí v okolí zvané „Na Křemíně“ nebo „Přední“ a „Zadní Křemín“.