CESTYAPAMATKY.CZ

Tvrz v Liblicích vystavělo město ČEský Brod, které si obec přivlastnilo na počátku husitských válek. Její stavbou si tak chtělo zabezpečit ochranu přístupu k vlastním hradbám od východu. Poprvé se tvrz připomíná v roce 1454, kdy ji král Ladislav zastavil Janu Sádlovi ze Smilkova, v jehož držení zůstala do roku 1461. Tehdy král Jiří z Poděbrad tvrz a vesnici Liblice zastavil pro dluhy Janu Pardusovi z Vrátkova, Janovi z Trojanovic a Šimonovi ze Strážnice. Na konci roku 1472 postoupili dosud žijící zástavní držitelé Jan z Trojanovic a na Pašiněvsi a Šimon ze Strážnice a na Štítarech liblickou tvrz a zdejší vesnici Janovi ze Strážnice a ten je držel ještě v roce 1496, kdy zde rybníkář Jan dostavěl místní rybník. Nedlouho před rokem 1500 se dostala tvrz do držení Janovy sestry Anny Bohnické ze Strážnice, manželky Jana Bohnického z Bohnic, a Petra Pašinky z Trojanovic, za nichž byla opravena. V roce 1507 ji Anna ze Strážnice přenechala bratrům Zikmundovi a Petrovi z Trojanovic a ti ještě téhož roku postoupili svá práva na Liblicích bratrům Václavovi a Janovi Bradáčům z Toušeně; po dělení majetku mezi oba bratry se stal Václav v roce 1508 jediným zástavním držitelem liblické tvrze. Za něho dostavěl v roce 1510 rybníkář Václav Písecký další rybník nad Liblicemi. Po Václavovi Bradáčovi z Toušeně přešlo zdejší zboží na Annu, dceru Jana Bradáče z Toušeně, která postoupila v roce 1527 Liblice svému manželovi Jiříku Vachtlovi z Pantenova. Ten před rokem 1530 liblickou tvrz opravil. Po smrti Jiříka Vachtla z Pantenova, majitele Lysé nad Labem a od roku 1539 hejtmana Pražského hradu, připadly Liblice synům Zdeňkovi a Jáchymovi a po dalším dělení celé Jáchymovi, který je pak na určitý čas zastavil Jiříkovi staršímu Otovi z Losu. Po Jáchymovi Vachtlovi z Pantenova se stal dědicem jeho nemovitého majetku syn Jan Vachtl, který liblickou tvrz v roce 1579 postoupil svému zeti Petru Šturmovi z Hyršfeldu. Nový majitel prodal roce 1583 tvrz městu Český Brod k záduší místního špitálu. Po této transakci tvrz zpustla, jak dokazují záznamy ve Staré manipulaci, a v jejích budovách se sušilo obilí. Podle Urbáře černokosteleckého panství, stál ještě v roce 1677 u vrat dvora klenutý objekt se síní a dvěma sklepy, zbytek obytného stavení liblické tvrze. Dodnes se dochovaly zbytky tvrze v areálu dnešního statku.