Cesty a památky

Kolínsko » Libodřice » zámek (bývalý)

zámek (bývalý)

Libodřice, Zámky, Zámky dochované

Tvrz se v Libodřicích poprvé připomíná v roce 1489 při dvoře v horní části vsi, která tehdy náležela Jiřímu Voděradskému z Hrušova. V roce 1520 tuto část Libodřic s tvrzí koupil Jan Dobešovský, jehož syn, Jiří Dobešovský, prodal v roce 1544 horní část vsi s tvrzí a dvorem svému věřiteli Jiřímu Baderskému z Újezda, který v roce 1555 získal i druhou, dolní část vsi. Potomci Jiřího Baderského sídlili na tvrzi až do roku 1605, kdy ji po smrti jeho vnučky Anny (viz její náhrobek v kostele v Polních Voděradech) získal její druhý manžel Jindřich Mírek ze Solopysk. V roce 1615 připojil Libodřice Purkart Střela z Rokyc k cerhenickému panství a tvrz přestala sloužit jako panské sídlo. Opravy se dočkala v roce 1638, kdy si ji pro své osobní potřeby přestavěl Václav Rudolf Střela a žil zde až do své smrti v roce 1650.

Po roce 1650 se majitelé Libodřic rychle střídali, až je v roce 1726 je koupil od Ferdinanda Adama Kustoše ze Zubří majitel nedalekých Svojšic Jan z Kaisersteinu. Od této doby zůstaly Libodřice spojeny se svojšickým panstvím až do roku 1848. V roce 1738 získal toto panství hrabě Jan Michal Althan, za kterého byla kolem roku 1750 tvrz přestavěna na zámek, který se stal sídlem lesního úřadu svojšického panství. Touto přestavbou získal zámek podobu, v jaké setrval až do roku 2012. Z původní stavby tvrze pochází sklepy, část obvodového zdiva a některé valené klenuté prostory v přízemí zámku.

Lesní úřad svojšického velkostatku byl v zámku umístěn až do roku 1923, kdy se při první pozemkové reformě stal z libodřického dvora zbytkový velkostatek, který získal Adolf Bauer. Ten si nechal vystavět v sousedství zámku moderní vilu a zámek byl změněn na hospodářskou budovu. V rámci restitucí byl zámek v 90. letech vrácen restituentům velkostatku, ale budova byla prázdná a postupně chátrala až do roku 2006, kdy zámek zakoupili manželé Liběna a Tomáš Nerušilovi z Libodřic s cílem jeho přestavby na domov pro seniory. V letech 2011–15 byla provedena přestavba podle plánu Josefa Glose ze společnosti ATELIER 1-G Brno, v rámci které byla sejmuta původní barokní mansardová střecha a ubouráno první patro zámku. V rámci přestavby byla původní střecha nahrazena novou konstrukcí, která umožňuje využití střešního podkroví k novému účelu a budova byla nově pokryta volnou kopií původní mansardové střechy.

Zámek tvořila původně jednopatrová barokní budova obdélníkového půdorysu krytá mansardovou střechou, z této stavby se dochovalo pouze zdivo přízemí. Její hlavní průčelí, obrácené do dvora, bylo rozčleněno asymetricky umístěným mělkým středním rizalitem s tympanonem, v němž byl umístěn erb Althanů. Budova měla hladké, nevýrazné fasády, místnosti v patře byly plochostropé, v přízemí dvě místnosti klenuté barokní valenou klenbou (zachovány).