CESTYAPAMATKY.CZ
Kde obec najdete?
Limuzy leží 5 kilometrů západně od Českého Brodu (29,5 kilometru severozápadně od Kolína) v nadmořské výšce 283 metry.
POZORUHODNOSTI
(vzdálenost od středu obce)
obětní jámy z germánské doby (0,0 km)
kaple sv. Václava (0,1 km)
kříž (0,3 km)
pamětní deska táboru lidu (1,0 km)
špýchar (0,1 km)
Klepec II*** (1,0 km)
o knedlícíích a žebrákovi (0,0 km)
Nejbližší obce
Rostoklaty (1,8 km)Mrzky (2,0 km)
Přišimasy (2,1 km)
Tismice (2,1 km)
Nová Ves II (2,7 km)
Hradešín (3,2 km)
Křimín (zaniklá obec) (3,3 km)
Tuklaty (3,3 km)
Vrátkov (3,3 km)
Masojedy (3,8 km)
Limuzy
Limuzy se poprvé připomínají jako Lemuzy (po kmeni žijícím v 10. století mezi Litoměřici a Pšovany) v roce 1227, kdy je bratři Kojata a Všebor z Mostu (z rodu Hrabišiců) odkázal zderazskému klášteru v Praze. V roce 1346 se vzpomíná Petr z Limuz a v roce 1348 připadly Janovi Jakubovi Velflovici. Další majitelé vsi se rychle střídali, takže jsou známé prodeje např. v roce 1438, kdy Jindřich Koba z Cerhýnek prodal Limuzy Bohuslavu z Košíně a ten je o dva roky později prodal Milotovi z Hrušova. Na počátku 16. století přešla ves pod hrad Jenštejn, jehož majitel Jan Zachař z Plotišť ji odklázal v roce 1521 Ladislavu ze Štemberka. Ten si však majetek neponechal a již roku 1526 jeho nástupce Jan Litoborský z Chlumu je prodává Janovi Hrušovskému z Hrušova. Neznámým způsobem pak přešly Limuzy do majetku pánů z Landštejna sídlící na Tuchorazi. V roce 1579 koupil Limuzy Jaroslav Smiřický ze Smiřic a připojil je k černokosteleckému panství. V době třicetileté války (1618–48) obec zpustla, stejně jako mnoho dalších menších vsí v okolí, později však byla znovu osídlena. Když v roce 1626 získali černokostelecké panství Lichtenštejnové, rozdělili obec na část Kosteleckou a Škvoreckou. Od roku 1850 byly Limuzy samostatnou obcí do roku 1960, kdy byly přiřazeny k Tismicím.
Šlechtický predikát z Limuz užíval významný humanistický básník Tomáš Mitis z Limuz, učitel z Českého Brodu, který však nikdy nebyl majitelem vsi.
Dnes jsou Limuzy katastrální součástí Tismic.
Tomáš Mitis z Limuz (* 21. 12. 1523 – † 31. 1. 1591). Český humanistický básník, spisovatel, vydavatel, knihtiskař a bakalář pražské univerzity. Byl synem nymburského měšťana a bakaláře Jana Kamarýta Píseckého. Studoval na žatecké škole a v pražské akademii. Roku 1546 se stal bakalářem svobodných umění a vyučoval několik let na venkovských školách, v letech 1550–53 rektorem českobrodské školy. V roce 1552 se stal magistrem svobodných umění na pražské univerzitě a vrátil se učit do Českého Brodu, kde se oženil s manželkou Julianou. Ve spolku „Sedalitas literaria“ se zabýval psaním latinských básní. Přímluvou svého příznivce a královského místosudího Jana Hodějovského obdržel roku 1556 od Ferdinanda I. predikát z Limuz a erb s bílou labutí, držící v zobáku zlatý prsten s rubínem. Od roku 1556 vyučoval na jindřišské škole v Praze a otevřel si humanistickou soukromou školu. Jeho latinská literární tvorba zahrnuje různé napodobeniny, oslavné básně a překlady českých církevních písní. Vydával díla Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic, od roku 1562 vlastnil s Janem Kozlem tiskárnu a v koleji univerzity Karlovy sklad knih a zřídil také první samostatné knihkupectví v Praze.