CESTY A PAMÁTKYCESTYAPAMATKY.CZ

kolínsko

Kde obec najdete?

Molitorov leží 1,5 kilometru západně od centra Kouřimi (17,5 kilometru západně od Kolína) v nadmořské výšce 276 metrů.

POZORUHODNOSTI

(vzdálenost od středu obce)

zámek** (0,2 km)

kaplička (0,1 km)

Nejbližší obce

Diblíkov (0,3 km)
Kouřim (1,4 km)
Broučkov (1,8 km)
Bulánka (2,0 km)
Království (2,3 km)
Králka (2,4 km)
Dobré Pole (2,5 km)
Běšinov (2,7 km)
Ždánice (3,0 km)
Zárybník (3,2 km)

Molitorov

Nejstarší písemný doklad o dnešní vsi pod názvem Kněžedvory pochází z roku 1492, na listině ze dne 27. března 1634 je však doložen pouze dvůr zvaný Nový Paškovský v majetku Anny Svatkovské z Kestřan, matky hejtmana černokosteleckého panství. Po její smrti v roce 1648 zdědil dvůr její syn Přech Svatkovský z Dobrhoště, který ale v této době již nezastával funkci hejtmana. Ten dvůr ještě téhož roku prodal Kryštofovi z Vildemanu, od něhož ho 21. října 1650 koupil Řehoř Molitor z Mühlfeldu, registrátor komorního soudu. Při dvoru vznikla postupně dnešní ves a ta získala v průběhu 18. století jméno podle majitelů dvora. V roce 1789 koupil ves i s dvorem hejtman Kouřimského kraje hrabě František Karel Cavriani a v roce 1838 ho od města Kouřim koupil podnikatel Rafael Veselý. Přičiněním rodiny Veselých prožíval Molitorov až do poloviny 20. století období velkého hospodářského rozkvětu – vznikla zde cihelna, továrna na marmelády a kandované ovoce, ovocnářské školky a oblíbené byly i tradiční výstavy se zahradnickou tematikou.

Dnes je Milotorov součástí města Kouřim.

Molitorové z Mühlfeldu. Zakladatelem rodu je Řehoř Molitor, který byl do šlechtického stavu údajně povýšen roku 1640. V roce 1839 byli Molitorové přijati do bavorského šlechtického stavu a v Bavorsku žijí dodnes. Erb tvoří zlato-černě čtvrcený štít; ve zlatých polích je napříč položené modré břevno s trojicí šesticípých hvězd a v černých polích jsou jednoocasí lvi. Uprostřed štítu je stříbrné mlýnské kolo. Klenot tvoří dvě rozložená orlí křídla, mezi nimiž drží zlatý dvouocasý lev stříbrné mlýnské kolo.

TOPlisttext & foto Roman ŠULC, Jan KUBKA; použitá literatura; design Lucie ZAJÍČKOVÁ; web Tomáš ADÁMEK; 2008–2012