CESTYAPAMATKY.CZ
Nebovidy leží 5 km jižně od Kolína v nadmořské výšce 247 metrů. Členitý reliéf obce je tvořen Nebovidským potokem, levostranným přítok Labe.
(vzdálenost od středu obce)
nálezy z doby keltské (0,5 km)
pohřebiště (0,0 km)
dolní tvrz* (0,0 km)
horní tvrz Okrouhlá (0,2 km)
kostel sv. Petra a Pavla* (0,3 km)
fara (0,2 km)
márnice (0,3 km)
kaple sv. Rodiny (0,8 km)
bitva u Kutné Hory (0,9 km)
Ves Nebovidy se poprvé připomíná v roce 1268, kdy zde měl majetek Kunata z Nebovid (v díle Augusta Sedláčka Místopisný slovník království českého je uvedeno starší datum 1235). Klíčovou roli při vzniku obce a jejím dalším rozvoji měl zemanský rod pánu z Nebovid se stříbrným, na koso položeným pruhem nebo břevnem v červeném poli. Na počátku 14. století ves náležela Pavlovi z Nebovid (uvádí se v letech 1325–27), poté byly Nebovidy rozděleny na dvě části a v každé z nich vznikla tvrz. Tím se na dalších 100 let také rozdělila historie obce. V roce 1473 spojil obě části Nebovid Jindřich z Nebovid, předek zemanské rodiny Chotouchovských z Nebovid sídlící na horní nebovidské tvrzi Okrouhlá, a obec jako jeden celek prodal Janu Plzákovi z Nebřežin. Od této doby tvoří obec opět jeden celek. V roce 1610 připadly Nebovidy k panství Červené Pečky a zůstaly jeho součástí až do zrušení patrimoniální správy po roce 1848. Od roku 1850 jsou samostatnou obcí, patřící do okresu Kolín.
V roce 2005 obec získala nový prapor a znak, které vycházejí z podoby znaků významných rodů, které vlastnily v minulosti majetek v Nebovidech. Na koso položené stříbrné břevno v červeném štítu nosili ve svém znaku zemané, kteří se psali z Nebovid, šíp připomíná Mikuláše Rezka z Veselé, a jeho modrá barva byla zvolena s ohledem na modru barvu štítu znaku Mikuláše Rezka z Veselé a Jiřího Háši z Újezda.
Nebovidy jsou samostatnou obcí s katastrální výměrou 4,76 km² a 523 stálými obyvateli (3. července 2006), katastrální součástí je obec Hluboký Důl.