CESTYAPAMATKY.CZ

Původní románský kostel byl vystavěn ve 12. století, od 14. století byl opevněn spolu se sousední tvrzí Okrouhlá. Kolem roku 1350 byla na objednávku kutnohorských měšťanů ubourána stará románská loď a vystavěna nová gotická. V 16. století byla za Hanykéřů ze Semína přistavěna k severnímu boku lodi drobná předsíň pravoúhlého půdorysu. V roce 1757 byla v rámci celkové barokní úpravy lodi prolomena nová okna a nad západním průčelím vztyčena nová věž. Tato přestavba zcela setřela původní vnější středověký ráz stavby, neboť kostel byl navíc pokryt novou barokní omítkou. V roce 1758 byla ještě přistavěna na severní straně čtvercová sakristie a na jižní straně nová vstupní obdélná předsíň s panskou oratoří, čímž se stavební vývoj kostela uzavřel.

Jednolodní obdélný kostel, ukončený půlkruhovitou apsidou původní stavby ze 12. století. K ní je připojena gotická loď s renesanční čtvercovou předsíní zaklenutou jedním polem křížové klenby a barokní čtvercovou sakristií po severní straně, s barokní předsíní s panskou oratoří při jižní stěně a s 20 metrů vysokou hranolovou barokní věží v západním průčelí. Severní předsíň je opatřena pravoúhlým renesančním profilovaným portálem ze 16. století.

Apsida je sklenuta konchou, gotický triumfální oblouk je lomený a loď plochostropá. Severní předsíň je sklenuta gotickou křížovou klenbou a do lodi je prolomena hrotitým gotickým profilovaným portálem ze 60. let 14. století. V jižní stěně lodi je úzký gotický portál, upravený při barokní přestavbě. Původní nástropní fresky lodi od Václava Kramolína z roku 1772 byly částečně znehodnoceny přemalováním Jaroslavem Richterem z Kutné Hory v roce 1923, fresky od stejného autora v apsidě byly zabíleny. V literatuře je zmiňován gotický sanktuář z 15. století umístěný v apsidě, který by měl být opatřen původní kovanou mřížkou z oblých železných prutů; v roce 2012 jsem žádný sanktuář v presbytáři nedohledal.

Pseudorenesanční zařízení kostela pochází ze sklonku 19. století, obraz na hlavním oltáři je od Václava Vysekala. Z další výzdoby vyniká obraz poprsí Krista na hoře Olivetské ze 17. století a řezba sv. Anny s Pannou Marií z 18. století. Varhany na kruchtě jsou z roku 1900, skříň vyrobila firma A. Mölzer, stroj dodala firma Kubát a Filípek. Ve věži visí velký zvon z roku 1549 (do roku 1757 byl zavěšen v původní dřevěné zvonici) od zvonaře Petra z Mladé Boleslavi. Zvon váží 1100 kg a má průměr 120 cm. Na čepci a krku zvonu jsou květinové motivy, na plášti je plastická postava sv. Petra, na protější straně plastická postava sv. Pavla a okolo čepce ve dvou řádcích je český nápis: „LETHA PANYE M CCCCC XXXX IX SLYT GEST TENTO ZWON KE CZTY A CHWALE PANV BOHV WSSEMOHVCZYMV ZA VROZENEHO PANA WYLYMA HANYKERZE SEMINA SKRZE PETRA W BOLESLAWI“.

Kostel sv. Petra a Pavla je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 40331/2–825.