CESTY A PAMÁTKYCESTYAPAMATKY.CZ

kolínsko

Kde objekt najdete?

Lom se nachází 1 kilometr západně od Nové Vsi I v nadmořské výšce 200 metrů. K přírodní památce odbočuje 500 metrů za vsí polní cesta vlevo ze silnice Nová Ves I – Velim.

V NEJBLIŽŠÍM OKOLÍ NEPŘEHLÉDNĚTE

Nová Ves I - centrální hřbitovní kříž I (0,6 km)

Velim - Skalka u Velimi (Němečkův lom) (0,7 km)

Nová Ves I - křížek II (0,7 km)

Velim - hradiště Na Skalce*** (0,9 km)

Nová Ves I - statek čp. 16 (0,9 km)

Nová Ves I - socha sv. Jana Nepomuckého (1,0 km)

Nová Ves I - křížek I (1,0 km)

Nová Ves I - kostel sv. Václava* (1,0 km)

Nová Ves I - archeologické nálezy (1,0 km)

Vítězov - kříž (1,2 km)

Nová Ves I – Lom u Nové Vsi

Bývalý jámový lom (těžba v lomu skončila v roce 1958) v tělese biotitických migmatitů a pararul. V předkřídových depresích krystalinika jsou zachovány relikty sedimentů křídy, jejichž kapsy jsou patrné v horních částech obvodových stěn lomu. Ve spodní části lomové stěny se nachází bazální slepence (síla až 3,7 m), v nadloží vápnité pískovce s čočkami vápenců (mocnost až 1 m), přičemž vápence jsou zdrojem pozůstatků bohaté fosilní fauny, přesliček a plavuní, tedy dokladů o existenci moře, které zdejší krajinu v dávných dobách pokrývalo. Nad nimi jsou vyvinuty zeleně zbarvené jílovité pískovce (do síly 0,7 m), nadloží pak tvoří prachovité pískovce a světlé pevné slínovce (místy do mocnosti 0,3 m), v nichž byly zjištěny úlomky misek mořského mlže (typu ústřice) Spondylus spinosus. Jedná se o sedimenty spodního turonu, reliktní slínovce snad patří do období střednímu turonu.

Lokalita je typovou lokalitou pro mnoho druhů bezobratlých živočichů z doby před cca 65 miliony let, kdy se na konci druhohor v období svrchní křídy toto území postupně potápělo do moře. Kopce, tvořené pevnějšími horninami, po nějakou dobu tvořily ostrovy, kolem kterých se postupně ukládaly příbojové usazeniny, obsahující pozůstatky flóry i fauny (převážně ústřice, mořské houby, korály, ramenonožce, ježovky, žraločí zuby atd.).

Za chráněné území byla lokalita vyhlášeno Krajským národním výborem v roce 1977 o celková výměře 0,31 ha, zákonem 114/92 Sb. pak bylo prohlášeno za přírodní památku (PP).

TOPlisttext & foto Roman ŠULC, Jan KUBKA; použitá literatura; design Lucie ZAJÍČKOVÁ; web Tomáš ADÁMEK; 2008–2012