Cesty a památky

Kolínsko » Nová Ves II

Nová Ves II
Nová Ves II od jihu (ze silnice Praha - Kolín)

Nová Ves byla založena jakýmsi lokátorem Petrem na pozemcích pražského biskupství (na tzv. emfyteutickém právu) za Tobiáše z Bechyně ve druhé polovině 13. století. První písemná zmínka pochází z listiny datované 1287, podle které prodal Matouš z Kouřimi svůj podíl v obci pražskému biskupství. V roce 1342 propůjčil král Jan Lucemburský platy a práva na Novou Ves Hronovi z Masojed a v roce 1397 zde vysadil arcibiskup Olbram ze Škvorce německé právo a svobodnou rychtu. V roce 1418 arcibiskup Konrád z Vechty prodal Novou Ves Albertovi Warentrappea a od této doby se v jejím držení vystřídalo několik majitelů: po roce 1420 Pražané, roku 1437 Jiří z Poděbrad a po něm jeho syn, kníže Jindřich I. Starší z Poděbrad a Minsterberka, který Novou Ves v roce 1481 vyměnil s Českým Brodem za Semice. V jeho držení zůstala ves až do konfiskace roku 1623, kdy připadla knížeti Karlu z Lichtenštejna, který ji připojil k panství Plaňany, s nímž přešla v letech 1716 – 1848 pod správu panství Kostelec nad Černými lesy.

V revolučním roce 1848 byl Janem Klinderou z Nové Vsi čp. 4 svolán tábor lidu na nedaleký vrch Klepec. Na tomto shromáždění proti utlačování českého národa vystoupil František Augustin Brauner, který se významně zasloužil na přípravě zákona o zrušení roboty. Rezoluce z tábora lidu byla předána vládě. Jan Klindera roku 1848 poskytl na sýpce svého statku v Nové Vsi útočiště prchajícímu páteru Václavu Krolmusovi, který odsloužil uprostřed barikád na Václavském náměstí v Praze památnou mši u sochy sv. Václava.

V roce 1850 získala obec samostatnost, ale v roce 1960 byla připojena k Rostoklatům a začleněna s indexem jako Nová Ves II do okresu Kolín.

Nová Ves II je místní částí obce Rostoklaty.

Mapa

Poloha

Nová Ves II leží na Kounickém potoce, 2,5 kilometru západně od Českého Brodu (27,5 kilometru severozápadně od Kolína) v nadmořské výšce 254 metry.

V této obci naleznete

Nejbližší obce

O nás

Ohlasy

Napište nám

texty a foto Roman ŠULC, video a střih Jan KUBKA, www Tomáš ADÁMEK