CESTYAPAMATKY.CZ

Lom na proslulý červený Nučický pískovec, který byl v provozu od 90. let 19. století do roku 1945. Kvalitní pískovec z tohoto lomu byl použit při stavbě mostu v Sázavě, na objektech posázavské železnice, zdejší kámen nalezl uplatnění i při dostavbě chrámu sv.Víta na Pražském hradě. Jsou z něj vytesány kamenické prvky v portálu královské hrobky a podstavec řezaného dřevěného oltáře s plastikou Ukřižovaného od Františka Bílka. Dnes je lom opuštěný, zčásti zarostlý křovinami a v nejspodnější části zatopený vodou. Lom není nijak chráněn.

Červený pískovec se však v okolí těžil již od středověku, kdy byl používán na stavbách církevních i světských. Z místního pískovce je postavena věž a mohutné oblouky gotického chrámu Sázavského kláštera z 1. poloviny 14.století, kostel v minoritském klášteře v Benešově, z něhož po husitských válkách zůstaly pouze mohutné opěrné pilíře, městské hradby v Českém Brodě, najdeme ho ve zdivu kostela sv. Štěpána a zvonice v Kouřimi, zámku v Kostelci nad Černými lesy, na románském portálu kostela v Hrusicích, použit byl při rekonstrukcích kostelů v Kolíně, Olešce, ale i na Konopišti a na mnoha dalších místech. Většina těchto středověkých lomů zcela zanikla, některé jsou dodnes v terénu patrné.

Místní červený pískovec patří do tak zvaného českobrodského permokarbonu, který je tvořen usazenými horninami z období mladších prvohor (karbonský a permský útvar). Permské usazeniny vznikaly asi před 225 – 270 miliony let, kdy došlo k velkému nahromadění sedimentů v blanické brázdě (příkopová propadlina procházející zhruba severojižním směrem od Českých Budějovic přes Mladou Vožici až do okolí Českého Brodu v délce 120km). V tomto období zde panovalo suché a teplé podnebí, obdobně jako dnes v některých oblastech tropů, takže při zvětrávání hornin se tvořily kysličníky železa, červeně zbarvené. Ty pak způsobují, že usazené horniny, vzniklé ze zvětralin, získávají charakteristickou červenou barvu.