CESTYAPAMATKY.CZ

Kostel je poprvé připomínán jako farní v roce 1352, v 15. století byl rozšířen a přestavěn; loď tehdy měřila 14 metrů, po severní straně byla sakristie a presbytář byl pětiboce uzavřen. Opravy pokračovaly i v pozdějších dobách, což dokládá dochovaný kámen kámen s letopočtem 1514. V roce 1843 shořela dřevěná zvonice, proto byla loď v letech 1844–45 prodloužena o 2 metry, aby nad západním průčelím mohla být vztyčena nová věž. V letech 1904–06 byl však kostel postupně zbořen a na jeho místě do roku 1908 postaven nový pseudogotický kostel podle plánů stavebního rady Matěje Krcha stavitelem Janem Sklenářem z Kolína.

Dnešní stavba je jednolodní, obdélná, s pětiboce uzavřeným presbytářem a se sakristií a vysokou hranolovou věží po jižní straně. Z původní stavby ze 14. století se dochoval gotický portál z presbytáře do sakristie, doplněný v roce 1908 a kamenné detaily (žebra, hladké svorníky ze sakristie, ostění atd.) zazděné v ohradní zdi; mezi nejzajímavější patří konzolka s bezvousou lidskou tváří a svorník s pětilistou růží (pravděpodobně mariánský symbol – Maria, růže nebeská, neboť souvislost Rožmberky, kteří v letech 1344 – 1412 vlastnili hrad v nedalekém Hradištku II není nijak prokázána). Presbytář je dnes sklenut pseudogotickou křížovou žebrovou klenbou, loď má trámový strop.

Zařízení kostela je pseudogotické z let 1891–92, na hlavním oltáři z roku 1892 se dochoval původní barokní oltářní obraz* sv. Jakuba při kázání lidu španělskému, vynikající práce Škrétovy školy ze 60. let 17. století, obraz je opatřen nápisem o datu opravy Franz. Mayer Pinxit in Presnitz 1769. Na bočních oltářích sv. Jana Nepomuckého a sv. Anny jsou obrazy od Václava Vysekala z Kutné Hory, autory sochařské výzdoby v kostele jsou převážně kutnohorští sochaři František Charvát a Bohumil Bek. Po stranách presbytáře jsou dvě vynikající secesní sochy* z počátku 20. století, představující anděly hrající na loutnu a housle. Velkolepé varhany vyrobil v letech 1909–10 varhanář Antonín Mölzer st. z Kutné Hory a opatřil je nápisem: „Takový nástroj v tak zapadlé vesnici jako jsou Ovčáry se nikde nenajde“. Kostel byl vymalován v roce 1922 z nadace rodiny Richterovy z Býchor, po straně vítězného oblouku se nacházejí fresky sv. Václava a sv. Ludmily. Z původního vybavení se dochoval stříbrný kalich s letopočtem 1524 a cínová křtitelnice z roku 1767. Ve věži visí zvon Jakub (průměr 1,20 m, výška 0,90 m) z poč. 16. století. Na zadní straně je zvon vyzdoben reliéfy sv. Petra, sv. Jakuba a sv. Jana Evangelisty, na přední straně je medailon se sv. Jiřím a nad ním erb (ve štítě šikmé břevno od prava dolů, nad ním okřídlená přilba). Kolem koruny je český nápis: "TENTO ZWON UDIELAN GEST DO WOWZAR K SVATEMU JAKUBU ZA STARSICH JANA TOBIASSE, JIRY RYCHTARZE, MIEKOTY. Ve věži dále visí menší zvony Petr a Jan z roku 2002 od zvonařství Rudolfa Pernera v Pasově.

Kostel sv. Jakuba Většího je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 30023/2–829.