CESTYAPAMATKY.CZ

Románský kostel postavený kolem roku 1168 na místě rotundy z 10. století, doložené archeologickým průzkumem v roce 1937, se poprvé písemně vzpomíná až v roce 1352. V roce 1359 jsou jako patroni zdejšího kostela doloženi Čeněk z Lípy a Hron z Kostelce, po nich pak Pavel z Jenštejna, otec pozdějšího pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna. Do jenštejnského období (70. – 80. léta 14. století) spadá gotická přestavba kostela, při níž byl vybudován vzdušný a bohatě prosvětlený presbytář, provedená arrasovsky orientovanou dvorskou hutí. Renesančně byl kostel upraven v roce 1591 za Mírků ze Solopysk, sídlících na místní tvrzi. Kostel byl do roku 1620 zasvěcen sv. Petrovi, v tomto roce se zasvěcení změnilo na současné. V první třetině 18. století byl za vlády kněžny Marie Terezie Savojské z Lichtenštejna barokně upraven interiér kostela, zejména byla nově sklenuta loď, a věž byla snížena o jedno patro (dnešní výška činí 38,5 metru). Kolem roku 1800 byla v pozdně barokních formách rozšířena varhanní kruchta a prolomeny nové okenní otvory. Při úpravách v roce 1862 byla nově zastřešena věž, v roce 1880 byl opraven interiér a v roce 1892 byly při puristické obnově exteriéru odstraněny některé pozdější přístavby. Tato poslední oprava, jejíž snahou byla především obnova románského vzhledu, je dnes historiky hodnocena jako tvrdá a nesprávná. Ve věži jsou umístěny hodiny z roku 1868 od poděbradského hodináře Janaty. Od roku 1910, kdy byl postaven nový kostel sv. Jana Křtitele, byl kostel Zvěstování Panny Marie využíván již jen jako hřbitovní a postupně chátral.

Jednolodní obdélný kostel z tesaných kvádrů v pásech střídavě z bílého a červeného pískovce, s nižším, pětiboce uzavřeným presbytářem s opěráky a hranolovou věží před západním průčelím. V jižní stěně lodi jsou dvě románská okna a fragment původního románského portálu, široká okna lodi byla prolomena v roce 1793 a 1805. Pod střechou je loď zdobena římsou s obloučkovým vlysem a zubořezem. V patře věže je jedno románské okno, nad ním dvě sdružená románská okénka na středním sloupku a pod střechou je věž zdobena římsou se zubořezem a obloučkovým vlysem. V presbytáři se dochovala gotická hrotitá okna s kružbou.

Presbytář je sklenut dvěma poli žebrových kleneb. Klenební žebra, neobyčejně štíhlého hruškovitého profilu, se protínají ve dvou různě velkých kruhových svornících s jemným reliéfem růžic a na rozhraní klenebních polí spočívají na polygonálních konzolách s římsovitou profilací. Šest ostatních koutových konzol má podobu jednoduchých drobných jehlanců, jedna konzola ve východní stěně (za oltářem) je doplněna reliéfem lidské polopostavy. Presbytář původně osvětlovalo sedm hrotitých oken, rozmístěných v bocích polygonu a ve dvojici na severní i jižní stěně (východní okna byla později zazděna). V presbytáři se zachoval pozůstatek sanktuáře v severovýchodním boku polygonu, které tvoří obdélný výklenek se zbytkem dolní části ostění s výžlabkovou profilací. Presbytář se do lodi, která je sklenuta třemi poli valené klenby s lunetami, otevírá hrotitým triumfálním obloukem. Trojramenná kruchta v lodi je sklenuta na dva sloupy.

Pozdně barokní až rokokový mobiliář* kostela je celkově velmi zajímavý, vyniká z něho zejména hlavní rokokový oltář z roku 1794 s obrazem od J. Mezdříčského, boční oltáře z roku 1766 od M. Másla a oltář* sv. Jana Nepomuckého z roku 1800. Pod kruchtou je zavěšen obraz Poslední večeře od neznámého autora, přenesený sem ze zrušeného kláštera v Českém Brodě. V podvěží jsou zazděny tři renesanční náhrobky. První je z roku 1582 a patří Anně a Ludmile Mírkové ze Solopysk, které zemřely v jeden den, druhý je z roku 1560 a patří Adamovi Mírkovi ze Solopysk a třetí náhrobek patří Barboře Dobřichovské, která zemřela v roce 1581. Na kruchtě jsou umístěny varhany z roku 1893 od pražské varhanářské firmy Rejna & Černý.

Ačkoliv to na první pohled nevypadá, momentálně je kostel zvěstování Panny Marie jednou z nejvíce ohrožených památek Kolínska, ve velmi špatném stavu je statika kostela a dřevěné části jsou napadeny červotočem. Do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR je zapsán pod číslem 31028/2–831.