CESTYAPAMATKY.CZ
Polepy leží na potoce Polepka, 2,5 kilometru jižně od Kolína v nadmořské výšce 214 metrů.
(vzdálenost od středu obce)
keltské pohřebiště (0,0 km)
pohřebiště ze starší doby bronzové*** (0,5 km)
kaple sv. Cyrila a Metoděje (0,1 km)
křížek (0,1 km)
Dolní mlýn (0,7 km)
Horní dvůr (0,8 km)
památník osvobození (0,1 km)
pamětní deska Josefa Charouse (0,2 km)
panská kovárna (0,1 km)
statek čp. 3 (0,1 km)
statek čp. 31 (0,1 km)
Polepský vodopádek (0,6 km)
První písemná zmínka o Polepech je z roku 1343, kdy zde jsou vzpomínány dva poplužní dvory, mlýn a několik domů. Dolejší dvůr držel do roku 1381 Henclín Weinand z Kolína, po něm jeho syn a tomu ho v roce 1382 pro dluhy zabralo město Kolín. Horní (Hoření) dvůr s mlýnem vlastnilo postupně mnoho majitelů, například Ješek Hrabáně z Kolína (1384) nebo František z Lemuz (1396). Někdy po roce 1525 získala Polepy Alžběta, vdova po Jakubu Krčínovi st., který vlastnil v Kolíně několik domů. Tento majetek byl v roce 1536 zapsán do zemských desek. Po ní převzal majetek syn Jiřík Krčín z Jelčan, který zde v roce 1577 zemřel a správy se ujal jeho syn Jakub Krčín z Jelčan. V roce 1583 postoupil Jakub Krčín Polepy svému bratrovi Jindřichovi Krčínovi z Jelčan. Po roce 1605 připadla ves městu Kolín, ale již roku 1622 mu však byla za účast na stavovském povstání zabavena. Když Kolín získal v roce 1628 Polepy zpět, byly zpustlé, a tak je v roce 1630 prodal Janovi de Witte z Lilienthalu, který je připojil ke svému panství Ratboř. Ves byla znovu zpustošena během třicetileté války a tak nechal v roce 1663 hrabě Hanuš z Trautmandorfu celou ves znovu vystavět.
Dnes jsou Polepy samostatnou obcí s katastrální výměrou 2,42 km² a 596 obyvateli (3. července 2006).
Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan (* 18. 7. 1535 Kolín/Polepy ? – † leden/únor 1604 Obděnice u Sedlčan), nejznámější český rybníkář a ekonom 16. století. O místo jeho narození se pře Kolín (v dnešní Zámecké ulici spoluvlastnil do roku 1545 dům se svou matkou jeho otec Jiřík Krčín z Jelčan, na místě tohoto domu dnes stojí městský společenský dům) a Polepy u Kolína (kde vlastnila tzv. „Hořejší dvůr“ Jakubova babička Alžběta). Základní vzdělání zřejmě získal na staré farní škole při chrámu sv. Bartoloměje v Kolíně (?), poté pokračoval ve studiích na artistické fakultě Karlovy univerzity v Praze. Po smrti svého otce v roce 1577 spravoval statek v Polepech, který v roce 1583 postoupil svému bratrovi. V roce 1560 vstoupil do služeb nejmocnějšího šlechtice v zemi, Viléma z Rožmberka. Při prosazování svých záměrů postupoval neobyčejně energicky a postupně zrealizoval řadu nekompromisních zásahů do struktury panství, přičemž cílevědomě budoval nové pivovary, mlýny, ovčíny, rybníky a mnohakilometrové stoky. V období let 1561–79 postavil nebo zrekonstruoval kolem 44 vodních nádrží, největší věhlas získal vybudováním rybníků Svět (původně Nevděk) a Rožmberk. Když byl v roce 1569 povýšen na regenta (správce veškerého rožmberského panství), získal tvrz Leptáč u Netolic (dnešní Kratochvíle). V roce 1572 či krátce poté také sepsal svůj veršovaný životopis, který později začlenil rožmberský knihovník a archivář Václav Břežan do díla Život Viléma z Rožmberka. V této době také zahajuje přestavbu tvrze Leptáč na honosnější sídlo a již v roce 1573 se psal z Jelčan a na Novém Leptáči. Sídlo ozdobil loveckými motivy a kolem nechal udělat oboru, svého času největší v Čechách. Leptáč s ním v roce 1580 Vilém z Rožmberka vyměnil za Sedlčany a tak se začal nově psát z Jelčan a Sedlčan. Na tomto panství prožil zbytek života v Křepenicích a Obděnicích.