CESTYAPAMATKY.CZ
Kde obec najdete?
Polepy leží na potoce Polepka, 2,5 kilometru jižně od Kolína v nadmořské výšce 214 metrů.
POZORUHODNOSTI
(vzdálenost od středu obce)
keltské pohřebiště (0,0 km)
pohřebiště ze starší doby bronzové*** (0,5 km)
kaple sv. Cyrila a Metoděje (0,1 km)
křížek (0,1 km)
Dolní mlýn (0,7 km)
Horní dvůr (0,8 km)
památník osvobození (0,1 km)
pamětní deska Josefa Charouse (0,2 km)
panská kovárna (0,1 km)
statek čp. 3 (0,1 km)
statek čp. 31 (0,1 km)
Polepský vodopádek (0,6 km)
Nejbližší obce
Hluboký Důl (1,3 km)Pašinka (1,7 km)
Nebovidy (1,8 km)
Dobešovice (2,5 km)
Kolín (2,6 km)
Hranice (2,7 km)
Štítary (2,8 km)
Červené Pečky (2,9 km)
Dolany (3,2 km)
Čakovice (zaniklá ves) (3,4 km)
Polepy
První písemná zmínka o Polepech je z roku 1343, kdy zde jsou vzpomínány dva poplužní dvory, mlýn a několik domů. Dolejší dvůr držel do roku 1381 Henclín Weinand z Kolína, po něm jeho syn a tomu ho v roce 1382 pro dluhy zabralo město Kolín. Horní (Hoření) dvůr s mlýnem vlastnilo postupně mnoho majitelů, například Ješek Hrabáně z Kolína (1384) nebo František z Lemuz (1396). Někdy po roce 1525 získala Polepy Alžběta, vdova po Jakubu Krčínovi st., který vlastnil v Kolíně několik domů. Tento majetek byl v roce 1536 zapsán do zemských desek. Po ní převzal majetek syn Jiřík Krčín z Jelčan, který zde v roce 1577 zemřel a správy se ujal jeho syn Jakub Krčín z Jelčan. V roce 1583 postoupil Jakub Krčín Polepy svému bratrovi Jindřichovi Krčínovi z Jelčan. Po roce 1605 připadla ves městu Kolín, ale již roku 1622 mu však byla za účast na stavovském povstání zabavena. Když Kolín získal v roce 1628 Polepy zpět, byly zpustlé, a tak je v roce 1630 prodal Janovi de Witte z Lilienthalu, který je připojil ke svému panství Ratboř. Ves byla znovu zpustošena během třicetileté války a tak nechal v roce 1663 hrabě Hanuš z Trautmandorfu celou ves znovu vystavět.
Dnes jsou Polepy samostatnou obcí s katastrální výměrou 2,42 km² a 596 obyvateli (3. července 2006).
Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan (* 18. 7. 1535 Kolín/Polepy ? – † leden/únor 1604 Obděnice u Sedlčan), nejznámější český rybníkář a ekonom 16. století. O místo jeho narození se pře Kolín (v dnešní Zámecké ulici spoluvlastnil do roku 1545 dům se svou matkou jeho otec Jiřík Krčín z Jelčan, na místě tohoto domu dnes stojí městský společenský dům) a Polepy u Kolína (kde vlastnila tzv. „Hořejší dvůr“ Jakubova babička Alžběta). Základní vzdělání zřejmě získal na staré farní škole při chrámu sv. Bartoloměje v Kolíně (?), poté pokračoval ve studiích na artistické fakultě Karlovy univerzity v Praze. Po smrti svého otce v roce 1577 spravoval statek v Polepech, který v roce 1583 postoupil svému bratrovi. V roce 1560 vstoupil do služeb nejmocnějšího šlechtice v zemi, Viléma z Rožmberka. Při prosazování svých záměrů postupoval neobyčejně energicky a postupně zrealizoval řadu nekompromisních zásahů do struktury panství, přičemž cílevědomě budoval nové pivovary, mlýny, ovčíny, rybníky a mnohakilometrové stoky. V období let 1561–79 postavil nebo zrekonstruoval kolem 44 vodních nádrží, největší věhlas získal vybudováním rybníků Svět (původně Nevděk) a Rožmberk. Když byl v roce 1569 povýšen na regenta (správce veškerého rožmberského panství), získal tvrz Leptáč u Netolic (dnešní Kratochvíle). V roce 1572 či krátce poté také sepsal svůj veršovaný životopis, který později začlenil rožmberský knihovník a archivář Václav Břežan do díla Život Viléma z Rožmberka. V této době také zahajuje přestavbu tvrze Leptáč na honosnější sídlo a již v roce 1573 se psal z Jelčan a na Novém Leptáči. Sídlo ozdobil loveckými motivy a kolem nechal udělat oboru, svého času největší v Čechách. Leptáč s ním v roce 1580 Vilém z Rožmberka vyměnil za Sedlčany a tak se začal nově psát z Jelčan a Sedlčan. Na tomto panství prožil zbytek života v Křepenicích a Obděnicích.