CESTYAPAMATKY.CZ
Kostel stojí v místní části Horka.
Přišimasy - brána statku čp. 4 (0,1 km)
Přišimasy - obytný dům (0,3 km)
Přišimasy - křížek II (0,5 km)
Přišimasy - O kamenném slouhovi na Klepci (0,8 km)
Přišimasy - Klepec I*** (0,9 km)
Přišimasy - Památník svobody (0,9 km)
Limuzy - Klepec II*** (1,0 km)
Limuzy - pamětní deska táboru lidu (1,0 km)
Jádro dnešní lodi tvoří původní románský kostel z poloviny 13. století, poprvé doložený roku 1279. Ve 14. století byl kostel goticky rozšířen a přestavěn, z této doby pochází obdélná sakristie a presbytář. Renesančně byl kostel upraven po roce 1575 na náklad Václava Smiřického ze Smiřic (zemřel 1595); přestavba spočívala především ve výrazném prodloužení lodi západním směrem a doplnění renesančních detailů, které bohužel většinou zanikly při další přestavbě v 18. století. V roce 1895 byla věž zastřešena dnešní střechou.
Jednolodní obdélný kostel s nízkou věží v šířce západního průčelí a obdélným, trojboce ukončeným presbytářem s opěráky a přilehlou sakristií po severní straně.
Na vnějšku severní zdi lodi se dochoval zbytek románského okna z 1. poloviny 13. století. V západní stěně sakristie se dochoval vstupní, profilovaný, gotický portál a bosované severovýchodní nároží ze 14. století. V presbytáři jsou hrotitá okna bez kružeb, v lodi renesanční půlkruhově ukončená okna s pozoruhodným kamenným ostěním*, vycházejícím z klasického bramantovského typu.
Loď kostela je plochostropá, presbytář je sklenut masivní křížovou klenbou s paprsčitým závěrem na válcové přípory a sakristie je sklenuta rovněž křížovou klenbou, která dosedá na konzoly. Vítězný oblouk je hrotitý se sešikmenými hranami. Neobvyklá podoba klenebního obrazce presbytáře (dvojice nesouměrných křížových polí) a nápadné zesílení zdiva bočních stěn může nasvědčovat existenci zaniklé chórové věže.
Ze zařízení vyniká raně barokní retábl hlavního oltáře z roku 1680, doplněný na konci 19. století novými obrazy sv. Petra a Pavla mezi apoštoly a Žehnajícího Boha Otce od malíře Eichlera. Ve věži se dochovaly tři zvony, největší je z roku 1590 od pražského zvonaře Brikcího z Cimperku, menší zvon je z roku 1409 a nejmenší rovněž z 15. století.
Renesanční přestavbu kostela sv. Petra a Pavla hodnotí historici jako vzácnou ukázku renesanční sakrální památky, jejíž výrazové prostředky nepodlehly historizujícím gotickým tendencím.
Kostel sv. Petra a Pavla je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 41034/2–838.