CESTYAPAMATKY.CZ
Kde objekt najdete?
Fara čp. 1 stojí západně od kostela.
V NEJBLIŽŠÍM OKOLÍ NEPŘEHLÉDNĚTE
Přistoupim - zvonice* (0,0 km)
Přistoupim - kostel sv. Václava** (0,0 km)
Přistoupim - socha Krista (0,0 km)
Přistoupim - sloup se sochou sv. Václava (0,1 km)
Přistoupim - Mariánský sloup (0,1 km)
Přistoupim - tvrz (Knížecí dvůr) (0,1 km)
Přistoupim - židovská ulice (ghetto) (0,3 km)
Přistoupim - židovský hřbitov** (0,3 km)
Přistoupim - synagoga (bývalá) (0,3 km)
Přistoupim - slovanské hradiště** (0,4 km)
Přistoupim – fara
Další fotografie:
Původní středověká fara stávala jižně pod kostelem v místech dnešní školy, na jejíž přístavbu byly v roce 1734 využity její zbytky. V roce 1730 nechala kněžna Marie Terezie Savojská z Lichtenštejna postavit novou barokní faru na dnešním místě a prvním farářem, který zde bydlel, byl P. Stanislav Tichý v letech 1730–62. V roce 1999 koupil opuštěnou budovu Jiří Pichl z Poděbrad, který zahájil její rekonstrukci. Hlavní budova dostala novou střechu a za přispění Středočeského kraje byly opraveny i hospodářské budovy. Na další úpravy ale již vlastník nemá peníze a v roce 2011 byl celý areál nabízen k prodeji.
Areál tvoří vlastní obytná budova fary se sedlovou střechou, stodola a špýchar. V patře obytné budovy jsou čtyři velké sály s malovanými stropy, kuchyně, ložnice, dvě koupelny a tři toalety, v přízemí se nachází prostorná vstupní hala s kamennou podlahou a krbem a další místnosti, kterých je celkem 12. Špýchar má velmi zdobný barokní štít s křížovnickým znakem.
Budova fary je zapsána do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 30079/2–835.
Marie Terezie Anna Felicitas, vévodkyně Savojská a Piemontská, markraběnka Saluzská, hraběnka Svisonská, rozená kněžna z Lichtenštejna (* 1694 – † 10. 2. 1772 Vídeň), dcera knížete Jana Adama I. Ondřeje z Lichtenštejna. V roce 1712, ve svých 18 letech, zdědila obrovský majetek – panství Kostelec nad Černými lesy, Plaňany, Škvorec, Uhříněves, Rataje nad Sázavou a Kounice. Když zemřel její manžel Tomáš Emanuel (Evžen) Savojský a v roce 1734 v Mannheimu na zimnici při vojenském tažení i její jediný syn Evžen, tak se až do konce života věnovala na svých panstvích mohutné budovatelské a charitativní činnosti (fary, kostely, sochy, přestavěla černokostelecký zámek, založila fond pro chudé, v Kostelci n. Č. l. vybudovala chudobinec atd.). V roce 1736 dokonce propustila obyvatele Kostelce n. Č. l. z poddanství, což jen podtrhlo její ohromnou popularitu mezi obyvateli panství, kteří ji důvěrně nazývali „Cafojka“. Na její památku je pojmenována Savojská ulice na Pražském předměstí v Kostelci n. Č. l. a v roce 1980 vydalo Lichtenštejnské knížectví poštovní známku s jejím portrétem.