CESTY A PAMÁTKYCESTYAPAMATKY.CZ

kolínsko

Kde obec najdete?

Prusice leží 3 kilometry jižně od Kostelce nad Černými lesy (24 kilometrů západně od Kolína) v nadmořské výšce 372 metry.

POZORUHODNOSTI

(vzdálenost od středu obce)

kamenný kříž (1,2 km)

Nejbližší obce

Nučice (1,5 km)
Cukmantl (zaniklá ves) (2,4 km)
Svatbín (2,5 km)
Výžerky (2,6 km)
Brník (2,8 km)
Oleška (2,8 km)
Bohumil (zaniklá obec) (2,9 km)
Konojedy (2,9 km)
Kostelec nad Černými lesy (3,1 km)
Aldašín (zaniklá obec) (3,1 km)

Prusice

Ves je v dochovaných materiálech poprvé zmiňována v roce 1228. Ve 14. století ves náležela ke královské kapli Všech Svatých. Roku 1420 se dostala do držení světských pánů, na konci 15. století ji do svého majetku získal rod Čabelických ze Soutic, který ji držel ještě roku 1541. Později Prusice připadly ke Kostelci nad Černými lesy, k němuž náležely až do roku 1848. Podle popisu panství z roku 1677 v Urbáři černokosteleckého panství bylo ve vsi celkem 6 osedlých, a to 4 hospodáři a 2 chalupníci. Prusice tehdy náležely pod právo rychtáře Svrabova (dnes Svatbína), s farou v Konojedech. Podle záznamů stával v Prusicích v této době na potoce v č. p. 9 primitivní vodní mlýn.

Od roku 1848 až do roku 1880 spadaly Prusice pod obec Nučice, po osamostatnění byla v roce 1901 vybudována první silnice. V roce 1911 byl v obci založen hasičský sbor, a této době zde také účinkovalo ochotnické divadlo.

Název obce se v průběhu času měnil, v listinách se tak objevují tvary jako Prušce, Prušec nebo i Krušce.

Dnes jsou Prusice samostatnou obcí s katastrální výměrou 2,57 km² a 55 obyvateli (2. října 2006).

Tzv. Zlatá kniha, sepsaná v letech 1672–77 na příkaz knížete Karla II. z Lichtenštejna hejtmanem panství Leopoldem Lorenzem Laiterem z Tannenberka, písařem a panským porybným Šimonem Karlem Svobodou a druhým písařem Janem Kašparem Auvalským. Jedná se o nejdokonalejší urbář sepsaný v českém jazyce, který na 900 stranách obsahuje popis všech pozemků a majetků na panství, detailně popisuje všechny kostely, zámky, tvrze, dvory atd. včetně vnitřního vybavení a záznamů, kolik jsou hospodáři povinni odevzdávat úroků či daní. Do této knihy se zapisovalo i později, takže obsahuje poznámky až do roku 1725. Kniha váží 16 kg a svůj název získala podle zlaté ořízky.

TOPlisttext & foto Roman ŠULC, Jan KUBKA; použitá literatura; design Lucie ZAJÍČKOVÁ; web Tomáš ADÁMEK; 2008–2012