CESTYAPAMATKY.CZ
Radim leží 14 kilometrů severozápadně od Kolína v nadmořské výšce 205 metrů.
(vzdálenost od středu obce)
archeologická naleziště (0,0 km)
výšinné hradiště Šance (1,1 km)
tvrz (0,2 km)
zámek** (0,1 km)
kaple Nejsvětějšího vykupitele (0,2 km)
boží muka (0,1 km)
socha sv. Jana Nepomuckého (0,2 km)
sochy v zámeckém parku (0,1 km)
sochy z mostu přes Výrovku (0,1 km)
barokní most* (0,1 km)
Lom u Radimi (0,6 km)
Ves Radim se poprvé připomíná v roce 1320, kdy zde měl majetek Bedřich z Radimi, kolem roku 1340 náležela kouřimskému měšťanovi Mikuláši Klarycovi a později kutnohorskému měšťanovi Hanuši Troparovi. Po smrti Hanuše Tropara v roce 1388 připadla Radim jako odúmrť králi Václavu IV. a v roce 1399 náležela jinému kutnohorskému měšťanovi, Václavu Wunderweinovi. Na počátku 15. století byla Radim rozdělena na několik dílů; jednu část vlastnil Ota z Radimi, syn Václava Wunderweina, druhá byla v letech 1423 – 1436 v majetku Wolfarta z Javora a na Radimi, který si zde pravděpodobně vystavěl první tvrz. Ta se výslovně vzpomíná v roce 1446, kdy ji vdova Maruše prodala Matěji Dubskému z Dubče, který natrvalo spojil obě části vsi. Další osudy vsi jsou spojeny s historií tvrze a zámku a to až do roku 1923, kdy byla Radim při první pozemkové reformě zkonfiskována Lichtenštejnům.
Jelikož byla v 80. letech 20. století zřízena na katastru obce významná skládka domovního odpadu pro okresy Kolín, Nymburk a Praha-východ (současná rozloha je 9 hektarů, počítá se s rozšířením až na na více než 33 hektarů), má obec každoroční příjmy z jejího provozu v řádu desítek milionů korun, které následně investuje do občanské vybavenosti. Na skládce je navíc vybudován systém pro odčerpávání bioplynu, který je využíván k výrobě elektrické energie v kogeneračním soustrojí o výkonu 550 kW.
Radim má v současnosti (květen 2007) 1067 obyvatel a patří k ní i osada Chroustov.