Cesty a památky

Kolínsko » Radim » zámek

zámek
***

Radim, Muzea a galerie, Zámky, Zámky dochované

Novostavbu reprezentačního renesančního zámku zahájil na počátku 17. století majitel panství Karel Záruba z Hustířan poté, co stará tvrz přestala vyhovovat novým nárokům na bydlení a zvyšující se prestiži rodu. V roce 1610 byla dokončena stavba dvoupatrového východního paláce, o čemž svědčí letopočet na vstupním portálu do černé kuchyně a na dřevěném obložení sálu v 1. patře, takže zámek byl v tomto roce již obyvatelný. Stavbu tehdy tvořil mohutný obdélníkový palác s polygonální čtyřpatrovou věží v severovýchodním nároží, ukončený na jižní straně vysokým dvoustupňovým štítem s pilastry, římsami a zvlněnými volutami, jehož asymetričnost souvisí s plánovanou výstavbou renesanční arkádové chodby. Podle stavebně-historického průzkumu v roce 2007 tato arkáda nebyla nikdy vybudována, ačkoliv některá starší literatura uvádí, že byla později zazděna. Dle původního plánu měl být zámek trojkřídlý, v této podobě však nebyl nikdy dokončen. Ze severního a západního křídla byly postaveny pouze přízemní budovy, používané později k hospodářským účelům. Na jižní straně bylo zámecké nádvoří přepaženo jednoduchou zdí s bránou, hlavní brána pak byla proražena v severním křídle. Zámek se v této renesanční podobě, která nezapře inspiraci saskou architektonickou tvorbou, dochoval v podstatě dodnes.

Karel Záruba zemřel v roce 1612 a panství zdědil jeho syn Jan Záruba z Hustířan. Tomu však byl celý majetek v roce 1631 zkonfiskován za podíl na přípravě saského vpádu do Čech v roce 1631. Zkonfiskovaný statek prodala královská komora v roce 1634 císařskému radovi a ředitel dvorní komise Jakubovi Berchtoldovi z Uherčic, jeho syn Jakub Filip ho však v roce 1659 vyměnil s Janem Gräffem z Gräffenburgu za panství Merklín v západních Čechách. Jeho potomci v roce 1685 prodali panství Johaně Emerentii z Gallasu, od které v 1702 koupil zámek jako své sídlo čerstvě povýšený šlechtic rytíř František Jan Brahier. Po jeho smrti v roce 1721 se dostává Radim do majetku nejvyššího kancléře Království českého, generála Leopolda Josefa Šlika. V roce 1747 bylo panství za vlády jeho syna Františka Jinřicha Šlika zadluženo a proto byl proveden i podrobný popis zámku. Z něho se dozvídáme, že v 1. patře byla velká hodovní síň, kuchyň, spižírna, pět pokojů a kaple sv. Jana Křtitele, umístěná v polygonální věži. Mezi pokoji vynikal tzv. zelený pokoj, jehož stěny pokrýval zelený brokát s figurálními motivy. Ve druhém patře byly komory a dalších šest pokojů. Popis se také zmiňuje o parku před východním průčelím.

V dražbě, který proběhla v roce 1750, získala zámek hraběnka Augusta Kinská, rozená Pálffyová. Ta zde žila až do své smrti v roce 1759, kdy panství přešlo na jejího syna, generála Františka Josefa Kinského (1739 – 1805). V roce 1775 byl zámek obležen vzbouřenými sedláky, kteří se dovolávali uznání císařského patentu rušícího robotu, přičemž zámek vyrabovali. Na přelomu 70. a 80. let 18. století František Josef Kinský nastoupil jako učitel na vojenské akademii ve Vídeňském Novém Městě a proto v roce 1783 prodal Radim knížeti Aloisi Josefu z Lichtenštejna. Lichtenštejnové, v jejichž majetku byl zámek nadcházejících 144 let, zde však již nesídlili a nadále ho používali pouze jako sídlo správy statku a byty pro úředníky; tomuto novému účelu byl také zámek přizpůsoben. Při velké přestavbě v roce 1842 byla zrušena kaple ve věži a následně byl zřízen pouze modlitební koutek v severním rohu chodby 1. patra paláce. Stavební vývoj zámku ukončila menší pseudorenesanční úprava na počátku 20. století, při které získala střecha paláce a věže svou charakteristickou barevnost (původní krytina se dochovala pouze na východní střeše paláce). V roce 1927 koupil zámek od Jana z Lichtenštejna doktor Jaroslav Bukovský. Ze zámku se stalo reprezentativní soukromé sídlo a došlo v něm k celé řadě stavebních úprav; budova byla elektrifikována, byly stavěny pseudorenesanční štíty a výrazně byl úpraven park. Původní francouzský park byl osázen vzácnými dřevinami a přetvořen na park anglický.

V roce 1950 byla na zámek uvalena státní správa a byl dán k dispozici Místnímu národnímu výboru, který zde zřídil kanceláře a knihovnu. V části zámku směla dožít paní Bukovská. V 60. letech 20. století byla provedena ne příliš kvalitní oprava exteriéru zámku, ale došlo k obnovení již zaniklých renesančních prvků (vikýře, štíty, fasády atd.). Obecní úřad užíval zámek do roku 1994, kdy byl v restituci vrácen dědicům rodiny Bukovských. Ti ho po 10 letech prodali v roce 2005 panu Antonínu Dotlačilovi, který zahájil generální opravu a rehabilitaci zámku. Nový majitel přistupoval k opravám velmi citlivě a zodpovědně, kromě zpřístupnění historických sálů zřídil v západním křídle zámku stylový penzion a občerstvení pro turisty. V roce 2015 prodali Dotlačilovi zámek novému majiteli, panu Bohuslavu Opatrnému ze vstarého západočeského selského rodu. S novým majitelem dochází k postupné obměně původní expozice a vzniká i specializovaná sbírka starých houslí.

Zámek v Radimi je unikátní renesanční památkou Kolínska, ve které se dochovalo překvapující množství renesančních i barokních detailů a unikátní atmosféra neznámého šlechtického sídla, a to i přes nevhodné využití po roce 1785 a zejména v letech 1949-90. Místnosti v přízemí paláce a některé místnosti 1. patra jsou sklenuty renesančními výsečovými klenbami se štukovými žebry a rozetami, na vnějších zdech paláce i vnitřních chodbách jsou renesanční bosované portály dveří i oken. V místnostech 1. a 2. patra se dochovaly unikátní renesanční malované trámové stropy z doby po roce 1609 vyzdobené listovci, rozvilinami a pestrou paletou kompozic s ptactvem, ovocem, hudebními nástroji a mytické motivy. Unikátní jsou také dochované původní renesanční krovy zámeckého paláce z let 1608–09.

Prohlídkové okruhy a vstupné:
1. zámecký okruh (60 minut): zámecká expozice zahrnující prohlídku správní kanceláře, bílé kuchyně, strážnice, panské jídelny a ložnice, studovny, hlavního sálu s prostorem bývalé zámecké kaple a zámeckého sklepení s černou kuchyní. Plné vstupné 120 Kč.
2. zámecký okruh (60 minut): zámecká expozice zahrnující prohlídku správní kanceláře, bílé kuchyně, strážnice, panské jídelny a ložnice, studovny, hlavního sálu s prostorem bývalé zámecké kaple. Plné vstupné 120 Kč.
Dětský pohádkový okruh (30 minut): okruh vhodný zejména pro menší děti (4 – 10 let) v doprovodu rodičů; při procházce pohádkou si děti budou moci vyzkoušet kostýmy a osahat některé historické reálie. Jednotné vstupné vč. zapůjčení kostýmů 50 Kč.
Kromě základního vstupného u zámeckých okruhů jsou výrazné slevy pro skupiny nad 15 osob, studenty, děti, rodiny, seniory a ZTP.

Otevírací doba:
Celoročně je otevřeno o sobotách, nedělích a svátečních dnech od 10 do 16 hodin. Individuální prohlídku pro větší skupiny je možno objednat i na jiné dny prostřednictvím kontaktního formuláře ma webových stránkách zámku.

Kontakty: Zámek Radim, 281 03 Radim 1, e-mail: info@zamek-radim.cz, informace na telefonu: +420 608 413 228.

Prohlášení za památku

Zámek je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 32472/2–839.

Fotogalerie

Radim - zámek, letecký pohled (2015, archiv správy zámku)Radim - zámek, sgrafito nad severní bránou (31. 5. 2012)Radim - zámek od jihu (31. 5. 2012)Radim - zámek, jižní brána (31. 5. 2012)Radím - zámek, věž (31. 5. 2012)Radim - zámek, severní vstupní průčelí (31. 5. 2012)Radim - zámek, severní fasáda zámeckého paláce (2010)Radim - zámek, východní palác (2010)Radim - zámek, průjezd severní brány do nádvoří (31. 5. 2012)Radim - zámek, portál datovaný 1610 (2008)Radim - zámek, zahradní průčelí (2014)Místnost v přízemí zámku (2008)Místnost v přízemí zámku (2008)Detail renesanční klenby v přízemní místnosti zámku (2008)Detail klenby místnosti v přízemí zámku (2008)Opravené renesanční chodby v přízemí zámku (2008)Radim - zámek, rohová renesanční místnost před instalací zařízení (2008)Radim - zámek, rohová renesanční místnost po instalaci zařízení (2008)Radim - zámek, rohová renesanční místnost po instalaci zařízení (2011)Radim - zámek, klenba v rohové renesanční místnosti (2011)Radim - zámek, klenba podvěží v přízemí (2009)Chodba v přízemí zámku (2008)Chodba v 1. patře zámku (2008)Kaple v severní části chodby 1. patra (2008)Chodba 1. patra zámku s renesančními portály (2008)Radim - zámek, Zelený pokoj (jídelna) ve 2. patře (2014)Radim - zámek, Zelený pokoj (jídelna) ve 2. patře, původní renesanční strop (2014)Lichtenštejnská kancelář v 1. patře  (2009)Pánská ložnice v 1. patře paláce (2008)Pánská ložnice v 1. patře paláce (2008)Dámská ložnice ve 2. patře (2010)Renesanční strop ve 2. patře (2008)Předsálí Rytířského sálu (2008)Radim - zámek, předsálí Rytířského sálu (2014)Radim - zámek, kachlová kamna v předsálí Rytířsklého sálu (2008)Táflování stěny s chybně interpretovaným znakem Zárubů z Hustířan (2008)Strop předsálí Rytířského sálu (2008)Radim - zámek, Rytířský sál (2014)Radim - zámek, Rytířský sál (2014)Průhled Rytířským sálem na kachlová kamna (2010)Rytířský sál - globus (2010)Rytířský sál, původní kachlová kamna (2008)Rytířský sál s původní instalací (2008)Rytířský sál, 2. patro (2008)Nová instalace lustru v Rytířském sále (2008)Rohová místnost Rytířského sálu ve 2 patře polygonální věže (2008)Originální cihly vyrobené přímo pro zámek Radim (2008)Detail strupu 2. patra Rytířského sálu (2008)Radim - zámek, tzv. \Pohled na zámek od severovýchodu (Antonín Podlaha, Soupis památek historických 1907)Pohled na zámek od jihovýchodu, foto Brunner-Dvořák (1917)Půdorys 1. patra východního paláce

Zdroj informací

Poche E. a kol.: Umělecké památky Čech 4. Praha. Vydalo nakladatelství ČSAV Academia, 1982.

Šimek T. a kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, část VI, Východní Čechy. Vydalo nakladatelství Svoboda, Praha 1989.

Odkaz

www.zamek-radim.cz

TOULAVÁ KAMERA / CESTOPISY / VIDEA

Mapa

Poloha

Zámek čp. 1 stojí uprostřed vsi na břehu rybníka.

GPS: 50°4'18.300"N, 15°0'34.120"E

Přístupnost

Přístupné/vstupné

V této obci ještě naleznete

O nás

Ohlasy

Napište nám

texty a foto Roman ŠULC, video a střih Jan KUBKA, www Tomáš ADÁMEK