Cesty a památky

Kolínsko » Ratboř

Ratboř
Ratboř - návrh znaku (2016)

Na falzu pozdějšího data se obec poprvé jmenuje v roce 1115 jako majetek benediktinského kláštera v Kladrubech u Stříbra, věrohodně je však poprvé doložena v roce 1352. Tehdy zde měli majetky bohatí kutnohorští horníci, jmenovitě například v roce 1369 Mikuláš Velkuš, v roce 1386 Mikuláš Wonderbute a v letech 1393 – 1403 Martin Oderin. V zimě na přelomu let 1402–03 zpustošilo Ratboř vojsko krále Zikmunda tak dokonale, že se v roce 1417 vzpomíná pouze dvůr. V roce 1469 daroval král Jiří z Poděbrad zdejší statek Janu Hrabaňovi z Přerubenic, hejtmanovi kolínského hradu. Ten v roce 1486 přikoupil k Ratboři i Sedlov a Bořetice. V roce 1542 prodala Kateřina z Rokyc pustou ves s tvrzí a poplužním dvorem Václavu Popelovi z Vesce, který vlastnil již Suchdol a Pašiněves (Pašinku). Pro dluhy však musel Jan Popel z Vesce Ratboř v roce 1564 Jiřímu Voděradskému z Hrušova. Tento bohatý zeman vytvořil rozsáhlé panství, ke kterému dále patřily obce Dobřeň, Malešov, Hranice, Bohouňovice a Suchdol. Po jeho smrti v roce 1580 (byl popraven za lichvu a podvody k zemskému právu) připadla Ratboř a Dobřeň jednomu ze synů, Václavu Voděradskému z Hrušova. Protože však Václav neměl syna, ratbořské panství přešlo z Anny Voděradské v roce 1608 na jejího zetě, pana Ondřeje Horňateckého z Dobročovic. V roce 1634 a 1639 byla Ratboř zpustošena Sasy i Švédy, nato ji jeho vdova Kateřina prodala v roce 1646 Jindřichu Kraftovi z Lammersdorfu. Po jeho smrti v roce 1659 připadlo celé jmění hraběti Ferdinandovi Vilémovi Popelovi z Lobkovic, který se v roce 1673 oženil s mladou vdovou Ludmilou Františkou Vítovou ze Rzavého. Ještě před rokem 1700 také obnovila zaniklou ves založením kovárny a opravením spálených mlýnů. V roce 1711 od ní Ratboř koupil Leopold Věžník z Věžníku, ale pro velký zájem majitele sousedních Peček, Karla Jáchyma Bredy, mu ji v roce 1723 prodal.

Největšího rozkvětu dosáhla obec až po roce 1736 za další majitelky, Marie Karolíny Khevenhüllerové, hraběnky z Meče. Po roce 1793 vlastnila Ratboř celá řada majitelů, například Maxmilián Thurn-Taxis (1798), Rüdiger z Ratenic (1798) nebo Václav Kračmer (1802). V roce 1841 získal zdejší statek sňatkem s Terezií Polzovou rytíř Eduard Cecingar z Birnic a od jejich syna Eduarda ho koupil i s novým cukrovarem v roce 1890 kolínský velkoobchodník Bernard Mandelík. Po zániku patrimoniální správy byla v souvislosti se vznikem obecních samospráv přičleněna Ratboř k obci Kořenice, v roce 1924 se však osamostatnila a 14. září 1924 byl prvním starostou obce zvolen Robert Mandelík.

Osobnosti

František Xaver Růžička (* 1839 Kutná Hora - † 1902 Praha) - účetní v ratbořském cukrovaru, amatérský archeolog a přispěvovatel do časopisu Památky archeologické, numismatik s vynikající odbornou znalostí českých mincí. 

Robert Mandelík (* 18. 10. 1875 Kolín - † 31. 3. 1946 Praha) - průmyslník, finančník a cukrovarník, starosta ratboře a od roku 1901 ředitel cukrovaru v Ratboři, v roce 1918 jmenován jednatelem Československé komise cukerní a Československé společnosti pro vývoz cukru.

Luisa Štychová-Landová (* 30. 1. 1885 Ratboř - † 31. 8. 1969 Praha) - novinářka a feministka, před 1. světovou válkou veřejně činná v anarchokomunistickém, bezvěreckém a ženském hnutí, od roku 1925 poslankyně Národního shromáždění za komunistickou stranu.

Josef Spilka (* 7. 3. 1899 Ratboř - † 25. 8. 1986 Praha) - významný československý folklorista, v letech 1954-71 pracovník Ústavu pro etnografii a folkloristiku ČSAV, autor básní, knih a pohádek pro děti, překladatel ze slovenštiny a ukrajinštiny.

Původ názvu

Dnešní název obce se ustálil v roce 1921 a vznikl zkomolením původního názvu Ratiboř [také Radboř], který byl odvozen od slovanského osobního jména Ratiboř.

Znak a vlajka obce

V roce 2016 obecní zastupitelstvo schválilo konečnou podobu budoucího obecního znaku a vlajky. Znak tvoří štít, rozdělený červeným kůlem (komín ratbořského cukrovaru)na dvě poloviny se střídavě zeleno-zlatým a zlato-zeleným pozadím (symboly úrodnosti zdejšího kraje), ve zlatých polích je vybroušený červený český granát (upomínka těžby granátů v okolí). V této podobě byl znak předložen ke schválení podvýboru pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

Administrativní údaje

Ratboř je dnes samostatnou obcí, jejích součástí jsou obce Těšínky a Sedlov. Katastrální výměra činí 4,77 km² a žije zde 566 stálých obyvatel (1. ledna 2016).

Fotogalerie

Ratboř - celkový pohled na obec od východu (2009)

Odkaz

www.ratbor.cz

Související cestopisy / reportáže

Mapa

Poloha

Ratboř leží 6 kilometrů jihozápadně od Kolína v nadmořské výšce 314 metrů.

V této obci naleznete

Nejbližší obce

O nás

Ohlasy

Napište nám

texty a foto Roman ŠULC, video a střih Jan KUBKA, www Tomáš ADÁMEK