CESTYAPAMATKY.CZ

Na falzu pozdějšího data se obec poprvé jmenuje v roce 1115 jako majetek benediktinského kláštera v Kladrubech u Stříbra, věrohodně je však poprvé doložena v roce 1352 jako Ratiboř. Tehdy zde měli majetky bohatí kutnohorští horníci, jmenovitě například v roce 1369 Mikuláš Velkuš, v roce 1386 Mikuláš Wonderbute a v letech 1393 – 1403 Martin Oderin. V zimě na přelomu let 1402 – 03 zpustošilo Ratiboř vojsko krále Zikmunda tak dokonale, že se v roce 1417 vzpomíná pouze dvůr. V roce 1469 daroval král Jiří z Poděbrad zdejší statek Janu Hrabaňovi z Přerubenic, hejtmanovi kolínského hradu. Ten v roce 1486 přikoupil k Ratboři i Sedlov a Bořetice. V roce 1542 prodala Kateřina z Rokyc pustou ves s tvrzí a poplužním dvorem Václavu Popelovi z Vesce, který vlastnil již Suchdol a Pašiněves (Pašinku). Pro dluhy však musel Jan Popel z Vesce Ratboř v roce 1564 Jiřímu Voděradskému z Hrušova. Tento bohatý zeman vytvořil rozsáhlé panství, ke kterému dále patřily obce Dobřeň, Malešov, Hranice, Bohouňovice a Suchdol. Po jeho smrti v roce 1580 (byl popraven za lichvu a podvody k zemskému právu) připadla Ratboř a Dobřeň jednomu ze synů, Václavu Voděradskému z Hrušova. Protože však Václav neměl syna, Ratbořské panství přešlo z Anny Voděradské v roce 1608 na jejího zetě, pana Ondřeje Horňateckého z Dobročovic. V roce 1634 a 1639 byla Ratboř zpustošena Sasy i Švédy, nato ji jeho vdova Kateřina prodala v roce 1646 Jindřichu Kraftovi z Lammersdorfu. Po jeho smrti v roce 1659 připadlo celé jmění hraběti Ferdinandovi Vilémovi Popelovi z Lobkovic, který se v roce 1673 oženil s mladou vdovou Ludmilou Františkou Vítovou ze Rzavého. Ještě před rokem 1700 také obnovila zaniklou ves založením kovárny a opravením spálených mlýnů. V roce 1711 koupil Ratboř Leopold Věžník z Věžníku, ale pro velký zájem majitele sousedních Peček, Karla Jáchyma Bredy, mu ji v roce 1723 prodal. Největšího rozkvětu dosáhla obec až za další majitelky, Marie Karolíny Khevenhüllerové, hraběnce z Meče, po roce 1736. Po roce 1793 vlastnila Ratboř celá řada majitelů, například Maxmilián Thurn-Taxis (1798), Rüdiger z Ratenic (1798) nebo Václav Kračmer (1802). V roce 1841 získal zdejší statek sňatkem s Terezií Polzovou rytíř Eduard Cecingar z Birnic a od jejich syna Eduarda ho koupil i s novým cukrovarem v roce 1890 kolínský velkoobchodník Bernard Mandelík. Po zániku patrimoniální správy v polovině 19. století byla v souvislosti se vznikem obecních samospráv přičleněna Ratboř k obci Kořenice, v roce 1924 se však osamostatnila a 14. září 1924 byl prvním starostou obce zvolen Robert Mandelík.

Ratboř má v současnosti katastrální výměru 4,77 km² a 526 obyvatel (1. 10. 2008), její součástí jsou obce Těšínky a Sedlov.

V Ratboři a na novém židovském hřbitově v Kolíně jsme natočili 17. listopadu 2008 reportáž pro pořad České televize Toulavá kamera.