CESTYAPAMATKY.CZ

Původní gotický kostel byl založen na přelomu 13. a 14. století šlechtickým rodem Stillfriedů. První spolehlivá zpráva o kostele je z roku 1352 v souvislosti s odváděním desátků pro kostel poddanými z Ratenic. V roce 1386 vznikl spor o právo patrona nad ratenickým kostelem, ze kterého vyplývalo i právo podávat návrh na obsazení fary. Tehdy se za patrony místního kostela uvádějí Mikeš Vrbík z Tismic, Bleh z Peček, Rejnart a Václav Stillfried z Ratenic a Čeněk z Dobřeně. Na přelomu 15. a 16. století zanikla v Ratenicích fara a kostel se stal filiálním. Další zmínky o kostele jsou z roku l520, kdy patřily Ratenice spolu s padacím kostelním právem Janu mladšímu Radimskému ze Slavkova, a z roku 1524, kdy ve své závěti odkázala Eliška ze Střížkova podací právo ke kostele v Ratenicích svým vnukům Janovi a Burianovi. V roce 1651 se kostel vzpomíná, stále jako filiální, v soupisu katolických věřících na cerhenickém panství, který nechal pořídit Vilém Oldřich Střela z Rokyc. Rozsah tohoto kostela není dnes bohužel známý.

V letech 1695–98 byla věž opatřena novou šindelovou střechou a v letech 1698–1700 postavil zednický mistr Anders Ficena ze Sadské novou sakristii, kazatelnu, schodiště na kůr a síňku pod kruchtou. V roce 1713 byla zbořena sakristie a prodloužena loď kostela. V roce 1725 opravil věž mistr Matěj Pán, který šindel pobil plechem natřeným na červeno. Na přelomu let 1777 a 1778 se zřítil presbytář, který byl znovu vystavěn až v roce 1783. Dne 25. července 1811 kostel vyhořel a zůstal v troskách 12 let. Počátkem června roku 1823 byla započata oprava, při níž byly ubourány až po okna lodi horní partie kostela a znovu postaveny, věž byla zastřešena současnou zvonovitou helmicí. Práce na opravě byly ukončeny v září roku 1823. Kostel byl opraven v roce 1936 a fasády byly obnoveny v letech 2004–2008.

Prostý, jednolodní obdélný kostel, zakončený segmentově uzavřeným presbytářem, v jehož ose navazuje sakristie, a vysokou věží před západním průčelím. Z původní stavby se dochovalo zdivo lodi a kostela do výše oken, a na západní straně rohu lodi, přiléhajícím k věži, zazděné obroušené kamenné žebro. Několik středověkých opracovaných kamenů je také zazděno do hřbitovní zdi.

Presbytář je sklenut plackou a v závěru konchou se třemi lunetami. Loď je plochostropá, kruchta podklenutá valeně. Na stropu lodi je ve štukovém rámu nástropní malba Nanebevzetí panny Marie z roku 1912 od Adolfa Liebschera.

Ve vybavení je hlavní pseudorománský oltář z roku 1870 se současným obrazem od Josefa Hellicha, zobrazujícím sv. Jakuba s andělem a vyobrazením ratenického kostela. Po stranách stoji sochy sv. Václava a sv. Vojtěcha od řezbáře Eduarda Veselého. Kazatelna je rovněž z roku 1870, na dřevěných deskách je vymalován sv. Cyril a Metoděj a sv. Jan Nepomucký. Na bočním oltáři je obraz Panny Marie Neposkvrněné (Immaculaty) od akademického malíře Antonína Dorhanse z roku 1878. Varhany jsou z roku 1913 od firmy Ant. Melzer z Kutné Hory. Původní zvony z počátku 18. století byly zničeny při požáru v roce 1811, z novějších zvonů, zavěšených na věž po opravě v roce 1823, se dodnes dochoval pouze jediný s českým nápisem: Poslouchejte hlas můj když vás vzbuzuje k modleni, nedopustí Hospodin oheň k vašemu kvílení. Skrze oheň zničen 1811, znovu litý v Praze od Karla Bellmanna anno 1823.

Od 1. ledna 2005 filiální kostel spadající pod správu Řimskokatolické farnosti Pečky v Kolínském vikariátu. Bohoslužby se konají každou neděli v 9:45 hodin.

Kostel sv. Jakuba Většího byl 3. května 1958 zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 23154/2–2979.

Vzhledem k tomu, že opravy kostela nejsou stále ukončeny, obecní úřad Ratenice žádá o jakoukoliv finanční pomoc na jejich dokončení. Číslo účtu je 504 362 339 / 0800, Česká spořitelna a.s., Riegrovo náměstí 4, 290 49 Poděbrady. Další informace lze získat na adrese Obecní úřad, Ratenice 67, 289 11 Pečky. Každému, kdo pomůže, obecní úřad srdečně děkuje.