Cesty a památky

Kolínsko » Rostoklaty » kostel sv. Martina

kostel sv. Martina
*

Rostoklaty, Kostely, synagogy a modlitebny, Kostely gotické

První písemná zmínka o místním kostele pochází z roku 1352, takže se dá usuzovat, že jeho stavebníkem byl pražský měšťan Menhard Rokycanský, který je jako majitel Rostoklat uváděn v roce 1346. Další zmínka pochází z roku 1358, kdy je doložen nástup nového faráře Bohunka, po smrti jeho předchůdce, faráře Kryštofa. Dochované masivní stavební prvky z tohoto období dokládají, že kostel byl zřejmě postaven za účelem dosud blíže neobjasněné obranné funkce. Za nových majitelů panství, Smiřických ze Smiřic, byl kostel dvakrát přestavěn. Poprvé renesančně po roce 1570, kdy byla v interiéru zřízena kamenná kazatelna a hudební kruchta, následně pak pozdně renesančně mezi léty 1614-18, patrně nákladem Albrechta Jana Smiřického ze Smiřic (potvrzuje i letopočet 1618 na desce, nově odkryté v roce 2015 na kruchtě), kdy došlo k úpravám lodě a kostelní věže. Kostel zpustl během třicetileté války a jeho dnešní podobu mu dala raně barokní přestavba, realizovaná v rozmezí let 1688 – 1715, iniciovaná zdejším farářem Jakubem Pečeným pod patronací tehdejšího majitele škvoreckého panství, knížete Jana Adama Ondřeje z Lichtenštejna. Tehdy byl vystavěn zcela nový presbytář, který svým charakterem odpovídá dalším kostelním realizacím s šířkově rozvinutým trojdílným presbytářem, jaké v té době vznikaly na lichtenštejnských panstvích Škvorec a Kostelec nad Černými lesy (nejbližší příklady viz Tuklaty a Přistoupim). Kostel sv. Martina v Rostoklatech se ale od nich odlišuje tím, že při přestavbě byla respektována hmota původního gotického kostela, z něhož byly zachovány podstatné části zdiva. Poslední stavební úpravy proběhly po roce 1795, kdy byl kostel poničen vichřicí a věž získala současné cibulové zastřešení, které provedl tesař Vít Komárek. Ve 20. století došlo jen k nejnutnějším opravám v letech 1929-30 a poté chátral bez větší údržby až do roku 2008, kdy se jeho majitelem stala obec. Od roku 2009 probíhá zásluhou nezměrného úsilí starostky obce paní Radky Novákové postupná oprava a revitalizace památky.

Kostel je jednolodní obdélná stavba s pravoúhlým presbytářem a postranními přístavky v šířce lodi, na západě ukončená vysokou hranolovou věží, krytou cibulovou bání s osmibokou lucernou. Vnější stěny jsou pokryty barokní omítkou, členěnou vpadlými poli s pilastry a bohatě profilovanou korunní římsou, nad kterou vystupuje valbová střecha. Podstatná část zdiva lodi a celé věže je gotického původu; ve věži se dochovala tři malá gotická okénka s hrotitým záklenkem a pod omítkou na severní stěně lodi byl v roce 2013 zjištěn zazděný pravoúhlý gotický okenní portál (vlevo nahoře od současného vchodu) a zazděný gotický hrotitý portál původního vstupu se skoseným ostěním a šířce 1 metr (v místě pilastru vpravo od vchodu). Východní část stavby a celý presbytář je z barokního zdiva.

Presbytář je uvnitř sklenut křížovou klenbou na pasech, které spočívají na odstíněných pilastrech s římsovými hlavicemi. Po jeho stranách jsou dvě úzké boční prostory, obsahující dvojici oratoří v patře, pod nimiž se v úrovni přízemí nacházejí sakristie a postranní kaple. V západní části lodi je renesanční kruchta, nesená dvojicí půlkruhových arkád, podepřených zajímavým okoseným kamenným sloupkem (na něm byly v roce 2015 odkryty nad reliéfem hroznu kamenické značky nebo přímo iniciály kameníka, který pracoval na renesanční přestavbě), sklenutých dvěma poli hřebínkové klenby. Interiér kostela byl vymalován renesanční i barokní malbou**, jejíž fragmenty byly v roce 2014 zjištěny sondami a následně byla část restaurována. Na kruchtě se jedná o renesanční malby z doby kolem roku 1618 s kaligraficky provedenými nápisy v pásech (zřejmě citáty z bible); zatím není zřejmé, zda po obnově vnitřních omítek budou tyto malby obnoveny, či znovu zakryty. Na jižní stěně lodi byla kolem výklenku zazděného jižního vstupu odkryta barokní malba z doby kolem roku 1670, na které jsou vyobrazeni dva kostlivci s kosou a cepem, coby atributy smrti, zetlelými vavřínovými věnci na hlavách a šerpami mezi žebry (v barokní symbolice obrazy pomíjivosti a marnosti pozemského života). Přímo ve výklenku je mladší freska s výjevem očistce, kde sice hoří duše v plamenech, ale nebeská záře je příslibem vykoupení kajících se hříšníků.

Na přední straně kruchty je zazděno pět renesančních nápisových desek* z doby po roce 1614, připomínajících tehdejšího majitele panství, faráře, rychtáře a další občany, pečující o kostel: 1. Matyáš Novák, kostelník, 2. Mikuláš Štětka a jiní sousedé z Břežan, 3. Vít Jakeš Přerovský, farář 4. Jan Florián z Neudorfu (s žaludy v erbu), úředník škvoreckého panství a 5. Toho času správce obce této Jiřík Fencl toho času rychtář, konšelé Jan Bada, Bartoň Barto[níček – nevešlo se], Jan Chroust, Václav Máša, Matěj Macháček, Václav řezník. Pán B[ůh] ráč dáti v to[mto chrámu páně – zkráceno] svaté p[okoj – zkráceno]. Jedna nápisová deska byla z kruchty přemístěna v roce 1900 do dlažby kostela, na ní je znak pánů Smiřických ze Smiřic, a druhá byla ve stejném roce vsazena do jižní stěny lodi pod zazděný výklenek, na ní je znak Albrechta Jana Smiřického ze Smiřic. V dlažbě kostela je osazeno pět renesančních náhrobníků, jejichž nápisy jsou již těžko nečitelné. Jeden náhrobník z roku 1619 patří nejmenované 4 až 5 leté dceři Arnošta Ichtrice z Ichtric a Limuz (v erbu dva zkřížené zlaté klíče na modrém poli), druhý náhrobník z roku 1614 patří Alžbětě Rozenhajmové rozené Blektovně z Útěchovic a na Břežanech (v erbu zlatočervené zkosené pruhy na půleném štítě). Zbylé tři náhrobníky (jeden mužský a dva dětské) nelze identifikovat.

Raně barokní hlavní oltář z roku 1682 je zdoben točitými sloupy a boltcovými křídly, originál soudobého oltářního obrazu sv. Martina a mladšího obrazu Nejsvětější Trojice z roku 1712 z nástavce jsou uloženy v depozitáři pražského arcibiskupství, v kostele jsou nyní jejich kopie pořízené v roce 2015. Z původních bočních oltářů ze 17. století se dochovaly pouze podstavce s rámy, zbytek byl odcizen v 90. letech 20. století. Kamenná hranolová renesanční kazatelna** je datována rokem 1574, je nesena hranolovým sloupem s bohatě profilovanou spodní částí a zdobí ji dvě desky s plastickými růžicemi a třetí s nápisem: LETHA PANIE 1574 TU SOBOTU PO WTĚLENI PANIE MARYE STAWENA GEST TATO KAZATEDLNICZE ZA PANA MARTINA TOHO CZIASU AURZEDNIKA NA SSKWORCZI. Renesanční cínová křtitelnice* z roku 1574 je krytá pozdějším barokním víkem z 18. století. Na kruchtě jsou varhany z roku 1890 od bratří Braunerových.

Z původní sestavy tří historických zvonů ve věži, zrekvírovaných během 1. světové války, se dochoval pouze jediný, pozdně gotický zvon "Martin" z roku 1479 s průměrem 81 cm a výškou 70 cm, jehož plášť zdobí latinský nápis gotickou minuskulou: "A(nno) d(omini) mcccclxxix hec campana fvsa est ad honorem dei et sancti martini yn chrostock".

Prohlášení za památku

Kostel sv. Martina je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 42142/2–848.

Fotogalerie

Rostoklaty - kostel sv. Martina od severozápadu (2016)Rostoklaty - kostel sv. Martina, pohled od jihovýchodu (2016)Rostoklaty - kostel sv. Martina, severní průčelí (2013)Rostoklaty - kostel sv. Martina, jihovýchodní strana (2016)Rostoklaty - pohled od západu (2013)Rostoklaty - kostel sv. Martina, pohled od jihozápadu (2016)Rostoklaty - kostel sv. Martina, jižní stěna (2016)Rostoklaty - kostel sv. Martina, pohled od jihovýchodu (2016)Rostoklaty - kostel sv. Martina, gotické okénko v západní stěně věže (2010)Rostoklaty - kostel sv. Martina, gotická okénka ve věži (2013)Rostoklaty - kostel sv. Martina, pohled k hlavnímu oltáři (2016)Rostoklaty - kostel sv. Martina, kopie původních oltářních obrazů (2016)Rostoklaty - kostel sv. Martina, severní oratoř a klenba presbytáře (2013)Rostoklaty - kostel sv. Martina, severní oratoř a závěr presbytáře (2013)Rostoklaty - kostel sv. Martina, kazatelna a severní oratoř v presbytáři (2013)Rostoklaty - kostel sv. Martina, nápis o opravě oltáře v roce 1712 (2013)Rostoklaty - kostel sv. Martina, pohled z presbytáře ke kruchtě (2013)Rostoklaty - kostel sv. Martina, schodiště z presbytáře na jižní oratoř (2013)Rostoklaty - kostel sv. Martina, kazatelna z kruchty (2013)Rostoklaty - kostel sv. Martina, detail kazatelny (2013)Rostoklaty - kostel sv. Martina, sloupek kruchty (2016)Rostoklaty - kostel sv. Martina, slopuek kruchty a část odkrytého kamenného oblouku klenutí (2016)Rostoklaty - kostel sv. Martina, kruchta před restaurováním sloupku, desek a objevem maleb (2013)Rostoklaty - kostel sv. Martina, restaurované desky na jižní polovině kruchty a odkryté renesanční malby (2016)Rostoklaty - kostel sv. Martina, restaurované desky na severní polovině kruchty a renesanční malby (2016)Rostoklaty - kostel sv. Martina, datovaná deska Jana Floriána z Neudorfu na severní polovině kruchty po restaurování (2016)Rostoklaty - kostel sv. Martina, nápisová deska na severní polovině kruchty před restaurováním (2013)Rostoklaty - kostel sv. Martina, deska zazděná na jižní stěně pod výklenkem bývalého vchodu (2016)Rostoklaty - kostel sv. Martina, desky v podlaze, původně na kruchtě (2013)Rostoklaty - kostel sv. Martina, náhrobníky v podlaze (2013)Rostoklaty - kostel sv. Martina, barokní malba na jižní stěně (2016)Rostoklaty - kostel sv. Martina, barokní malba na jižní stěně lodi, kostlivec s cepem (2016)Rostoklaty - kostel sv. Martina, barokní malba na jižní stěně lodi, kostlivec s kosou (2016)Rostoklaty - kostel sv. Martina, gotické okénko ve věži (2013)Rostoklaty - kostel sv. Martina, zvon (2013)Rostoklaty - kostel sv. Martina, detail nápisu na zvonu (2013)Rostoklaty - kostel sv. Martina během rekonstrukce (2009)Rostoklaty - kostel sv. Martina, nové zastřešení věže (2009)Rostoklaty - kostel sv. Martina, schránky z makovice starého zastřešení věže (2009)Rostoklaty - kostel sv. Martina, obsah schránek z makovice zastřešení věže (2009)Rostoklaty - kostel sv. Martina, dokumenty ze schránek z makovice zastřešení věže (2009)Rostoklaty - kostel sv. Martina, dokumenty z makovice zastřešení věže (2009)Rostoklaty - kostel sv. Martina, pohled od severu před započetím oprav (2008)Rostoklaty - kostel sv. Martina od jihovýchodu před započetím oprav (2006)Rostoklaty - kostel sv. Martina, detail jižního průčelí s patrným zazděným jižním portálem v době před obnovením fasády (2013)Rostoklaty - kostel sv. Martina, půdorysRostoklaty - kostel sv. Martina, interiér kostela kolem roku 1900 (Antonín Podlaha, Soupis památek historických 1907)

Zdroj informací

Podlaha A.: Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Českobrodském, farní kostel sv. Jana Křtitele v Tuklatech str. 142-146. Praha  1907.

Podlaha A.: Posvátná místa královsví Českého I. - vikariát Českobrodský, str. 63. Praha  1907.

Poche E. a kol.: Umělecké památky Čech 3. Praha. Vydalo nakladatelství ČSAV Academia, 1980.

Rišlink V., Jouza L.: Baroko na Kolínsku I. Regionální muzeum Kolín 2001.

Varhany a varhanáři v České republice

Odkaz

www.rostoklaty.cz

TOULAVÁ KAMERA / CESTOPISY / VIDEA

Mapa

Poloha

Kostel sv. Martina stojí v centru obce.

GPS: 50°4'23.630"N, 14°48'9.330"E

Přístupnost

Přístupné po dohodě

V této obci ještě naleznete

O nás

Ohlasy

Napište nám

texty a foto Roman ŠULC, video a střih Jan KUBKA, www Tomáš ADÁMEK