Cesty a památky

Kolínsko » Škvorec

Škvorec
Škvorec - znak městyse

Škvorec se poprvé písemně připomíná k roku 1279,kdy zde královský komoří Domaslav ze Škvorce (Domaslaus de Squorz) založil hrad. Za Jana Škvoreckého z Klinštejna byla obec 13. prosince 1497 povýšena králem Vladislavem II. na městys, kterému byl udělen znak. V roce 1621 připadl Škvorec  Albrechtu z Valdštejna, který ho v roce 1622 prodal Karlovi z Lichtenštejna, a tím došlo k připojení škvoreckého panství k panství kosteleckému. Dne 26. listopadu 1639 městys vydrancovali a zapálili Švédové. Součástí kosteleckého panství zůstal Škvorec až do zrušení patrimoniální správy v roce 1848, kdy se stal součástí okresu Černý Kostelec (Kostelec nad Černými lesy). Od roku 1855 do roku 1960 patřil do okresu Český Brod, po reorganizaci státní správy v roce 1960 byl administrativně přiřazen do okresu Praha-východ. Dne 10. října 2006 byl Škvorci vrácen statut městyse.

Osobnosti

Vilém Obstzierer (* 5. 6. 1716 Škvorec - † 1761 Goa, Indie) - český jezuitský misionář, který byl v roce 1748 vybrán pro misie v zámoří, věnoval se misijní činnosti v portugalských koloniích v Indii.

Čeněk Tonder (* 23. 7. 1859 Kouřim - † 13. 4. 1934 Škvorec) - učitel a prozaik, od roku 1922 usazený ve Škvorci, autor historických povídek zasazených do rodné Kouřimi nebo do míst svého učitelského působení a autor drobných povídek, humoresek a pověstí z Posázaví a z Moravy.

František Bohumil Škorpil (* 30. 5. 1866 Škvorec - † 19. 4. 1944 Praha) - povoláním učitel, jako redaktor-kartograf vydal silniční mapu Československa a je autorem map okresu kladenského a zeměpisného atlasu, při pobytu v Kladně napsal několik historických knih týkajících se Kladenska.

Josef Křovák (* 12. 10. 1884 Pečky - † 3. 9. 1951 Škvorec) - významný český geodet a kartograf, vytvořil novou původní metodu pro vyrovnávání velkých trigonometrických sítí a propracoval zobrazovací metodiku pro čs. mapovací práce (autor tzv. Křovákova zobrazení tehdejšího Československa, které se používá dodnes.), je spoluautor nového katastrálního zákona a autor geodetických tabulek.

Stanislav Pokorný (* 12. 1. 1882 Škvorec - † 21. 12. 1967 Praha) - učitel a hudební skladatel, od roku 1908 sbormistr několika pražských a předměstských zpěváckých spolků, upravoval lidové písně pro mužský, ženský, smíšený i dětský sbor, autor sborových skladeb pro mužský a ženský sbor.

Antonín Pokorný (* 18. 1. 1890 Škvorec - † 1975 Praha) - český violista a hudební skladatel, byl členem redakční rady pro vydávání děl Z. Fibicha a A. Dvořáka a je autorem úprav skladeb pro klavír, komorních skladeb, písňových cyklů, mužských sborů, melodramů a opery.

Josef Špinka (* 17. 12. 1905 Škvorec - † 18. 3. 1983 Praha) - chirurg, aurtor pokrokových vyšetřovacích a operačních metod, věnoval se chirurgické léčbě tyreotoxikóz a problematice dětské chirurgie, za okupace pracoval v odboji, v roce 1944 zatčen gestapem a vězněn do konce války. Po válce pracoval až do důchodu jako vedoucí katedry chirurgie v Plzni.

Jiří Lacina (* 7. 4. 1934 Škvorec - † 7. 4. 2004 Pardubice) - malíř, sochař, grafik, typograf a kurátor, po roce 1968 pronásledován za protesty proti sovětské okupaci, v letech 1970-72 vězněn.

Původ názvu

Původ názvu obce není zcela jasný, pravděpodobně je ale slovanského původu a pochází od slova sk(v)orec, což ve staroslověnštině a většině slovanských jazyků dodnes znamená špaček. To odkazuje jednak na jméno ptáka, ale může to být i jméno nebo přezdívka některého významného obyvatele. Přenesený význam slova sk(v)orec se také vztahoval na posměváčky a šprýmaře, takže může být i vyjádřením charakterových vlastností obyvatel obce.

Znak a vlajka obce

Historický znak městyse pochází ze 17. století a tvoří modrý štít se stříbrnou kvádrovanou věží s vytaženou zlatou mříží v otevřené bráně, nad kterou jsou tři černá okna vedle sebe, věž je ukončena červenou valbovou střechou se dvěma odvrácenými praporky s vlaštovčím ocasem. Jehou současnou podobu navrhl v roce 2007 heraldik Stanislav Kasík. Podvýborem pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky byl dne 30. listopadu 2007 usnesením č. 28 schválen prapor, který vychází ze znaku. Jedná se o modrý list se dvěma vlajícími bílými klíny s vrcholy v polovině délky, v žerďové polovině je bílá kvádrovaná věž s prázdnou branou, s vytaženou žlutou mříží, se třemi černými okny vedle sebe a červenou valbovou střechou se dvěma žlutými odvrácenými praporky s vlaštovčím ocasem. 

Administrativní údaje

Škvorec je dnes městysem, jehož součástí je obec Třebohostice a zaniklá ves Křimín. Katastrální výměra činí 12,74 km² a žije zde 1 662 obyvatel (1. ledna 2017).

Odkaz

www.obecskvorec.cz

Mapa

Poloha

Škvorec leží v údolí Škvoreckého potoka, 9,5 kilometru jihozápadně od Českého Brodu (33,5 kilometru severozápadně od Kolína) v nadmořské výšce 305 metrů.

V této obci naleznete

Nejbližší obce

O nás

Ohlasy

Napište nám

texty a foto Roman ŠULC, video a střih Jan KUBKA, www Tomáš ADÁMEK