Cesty a památky

Kolínsko » Škvorec

Škvorec
Škvorec - znak městyse

Nejstarší písemná zmínka o Škvorci pochází ze 14. července 1279, kdy Domaslav ze Škvorce (Domaslaus de Squorz), číšník královny Kunhuty, společně s vladykou a sousedem Bohuslavem z Horky (Bohuslai de Monte) připojil svou pečeť k listině řešící spor Půty ze Mšena a Rýzmburka s kanovníkem Vyšehradské kapituly Velislavem o rozdělení vsi Kostelce nad Ohří (Kyrchs). Za Jana Škvoreckého z Klinštejna byla obec 13. prosince 1497 povýšena králem Vladislavem II. na městys, kterému byl udělen znak. V roce 1621 připadla Škvorec  Albrechtu z Valdštejna, který ji v roce 1622 prodal Karlovi z Lichtenštejna, a tím došlo k připojení škvoreckého panství k panství kosteleckému. Dne 26. listopadu 1639 městys vydrancovali a zapálili Švédové. Součástí kosteleckého panství zůstala Škvorec až do zrušení patrimoniální správy v roce 1848, kdy se stal součástí okresu Černý Kostelec (Kostelec nad Černými lesy). Od roku 1855 do roku 1960 patřila do okresu Český Brod, po reorganizaci státní správy v roce 1960 byla administrativně přiřazena do okresu Praha-východ.

Dne 10. října 2006 byl Škvorci vrácen statut městyse.

Osobnosti

Vilém Obstzierer (* 5. 6. 1716 Škvorec - † 1761 Goa, Indie) - český jezuitský misionář, který byl v roce 1748 vybrán pro misie v zámoří, věnoval se misijní činnosti v portugalských koloniích v Indii.

Čeněk Tonder (* 23. 7. 1859 Kouřim - † 13. 4. 1934 Škvorec) - učitel a prozaik, od roku 1922 usazený ve Škvorci, autor historických povídek zasazených do rodné Kouřimi nebo do míst svého učitelského působení a autor drobných povídek, humoresek a pověstí z Posázaví a z Moravy.

František Bohumil Škorpil (* 30. 5. 1866 Škvorec - † 19. 4. 1944 Praha) - povoláním učitel, jako redaktor-kartograf vydal silniční mapu Československa a je autorem map okresu kladenského a zeměpisného atlasu, při pobytu v Kladně napsal několik historických knih týkajících se Kladenska.

Josef Křovák (* 12. 10. 1884 Pečky - † 3. 9. 1951 Škvorec) - významný český geodet a kartograf, vytvořil novou původní metodu pro vyrovnávání velkých trigonometrických sítí a propracoval zobrazovací metodiku pro čs. mapovací práce (autor tzv. Křovákova zobrazení tehdejšího Československa, které se používá dodnes.), je spoluautor nového katastrálního zákona a autor geodetických tabulek.

Stanislav Pokorný (* 12. 1. 1882 Škvorec - † 21. 12. 1967 Praha) - učitel a hudební skladatel, od roku 1908 sbormistr několika pražských a předměstských zpěváckých spolků, upravoval lidové písně pro mužský, ženský, smíšený i dětský sbor, autor sborových skladeb pro mužský a ženský sbor.

Antonín Pokorný (* 18. 1. 1890 Škvorec - † 1975 Praha) - český violista a hudební skladatel, byl členem redakční rady pro vydávání děl Z. Fibicha a A. Dvořáka a je autorem úprav skladeb pro klavír, komorních skladeb, písňových cyklů, mužských sborů, melodramů a opery.

Josef Špinka (* 17. 12. 1905 Škvorec - † 18. 3. 1983 Praha) - chirurg, aurtor pokrokových vyšetřovacích a operačních metod, věnoval se chirurgické léčbě tyreotoxikóz a problematice dětské chirurgie, za okupace pracoval v odboji, v roce 1944 zatčen gestapem a vězněn do konce války. Po válce pracoval až do důchodu jako vedoucí katedry chirurgie v Plzni.

Jiří Lacina (* 7. 4. 1934 Škvorec - † 7. 4. 2004 Pardubice) - malíř, sochař, grafik, typograf a kurátor, po roce 1968 pronásledován za protesty proti sovětské okupaci, v letech 1970-72 vězněn.

Původ názvu

Původ názvu obce (správně má být skloňován v ženském rodu, tedy ta Škvorec, běžně se ovšem užívá mužský rod) není zcela jasný a zřejmě pochází od osobního jména Škvor, což byl patrně lokátor vyslaný šlechticem, mající za úkol připravit podmínky pro založení vsi nebo dvora a název tedy označoval Škvorův dvorec = Škvorec. Název ale také mohla obec získat od slova sk(v)orec, což je ve staroslovenštině a většině slovanských jazyků název pro ptáka špaček obecný nebo v přeneseném slova významu se tak označovali posměváčci či šprýmaři a mohlo by se jednat o vyjádření charakterových vlastností obyvatel obce. V písemných pramenech se název obce objevuje jako Squorz (1279) a dále v podstatě v již nezměněné podobě od 14 století jako Skworecz (1385) či Sskworecz (1388) až po Škvořec (19. století). Současný název byl kodifikován v roce 1921.

Znak a vlajka obce

Historický znak městyse pochází ze 17. století a tvoří modrý štít se stříbrnou kvádrovanou věží s vytaženou zlatou mříží v otevřené bráně, nad kterou jsou tři černá okna vedle sebe, věž je ukončena červenou valbovou střechou se dvěma odvrácenými praporky s vlaštovčím ocasem. Jehou současnou podobu navrhl v roce 2007 heraldik Stanislav Kasík. Podvýborem pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky byl dne 30. listopadu 2007 usnesením č. 28 schválen prapor, který vychází ze znaku. Jedná se o modrý list se dvěma vlajícími bílými klíny s vrcholy v polovině délky, v žerďové polovině je bílá kvádrovaná věž s prázdnou branou, s vytaženou žlutou mříží, se třemi černými okny vedle sebe a červenou valbovou střechou se dvěma žlutými odvrácenými praporky s vlaštovčím ocasem. 

Administrativní údaje

Škvorec je dnes městysem, jehož součástí je od roku 1961 obec Třebohostice a na jeho katastru zaniklá ves Křimín. Katastrální výměra činí 12,74 km² a žije zde 1 909 obyvatel (1. ledna 2020).

Odkaz

www.obecskvorec.cz

Mapa

Poloha

Škvorec leží v údolí Škvoreckého potoka, 9,5 kilometru jihozápadně od Českého Brodu (33,5 kilometru severozápadně od Kolína) v nadmořské výšce 305 metrů.

V této obci naleznete

archeologické nálezy
(Archeologická naleziště)
nový zámek
(Zámky, Zámky dochované)
starý zámek
(Zámky, Zámky dochované)
evangelický kostel
(Kostely, synagogy a modlitebny, Kostely moderní)
kostel sv. Anny
(Kostely, synagogy a modlitebny, Kostely barokní)
evangelická fara
(Fary)
socha Evangelisty
(Sochy a sousoší)
socha sv. Donáta
(Sochy a sousoší)
socha sv. Jana Nepomuckého
(Sochy a sousoší)
socha sv. Prokopa
(Sochy a sousoší)
kamenný kříž
(Kříže, křížky a boží muka, Kříže)
křížek na Masarykově náměstí
(Kříže, křížky a boží muka, Křížky)
křížek u silnice do Hradešína (zaniklý)
(Kříže, křížky a boží muka, Křížky)
křížek u silnice do Přišimas (zaniklý)
(Kříže, křížky a boží muka, Křížky)
křížek v ulici Komenského
(Kříže, křížky a boží muka, Křížky)
morový sloup s křížkem
(Kříže, křížky a boží muka, Křížky)
radnice
(Radnice)
brána statku čp. 16
(Městské domy, Městys Škvorec)
brána statku čp. 30
(Městské domy, Městys Škvorec)
dům čp. 31
(Městské domy, Městys Škvorec)
usedlost čp. 50
(Městské domy, Městys Škvorec)
usedlost čp. 33
(Městské domy, Městys Škvorec)
pivovar (bývalý)
(Industriál, Pivovary)
kontribuční sýpka
(Ostatní stavby, Hospodářská zařízení a dvory)
centrální hřbitovní kříž
(Funerálie, Hřbitovní kříže)
Lípy u Donáta
(Příroda, Památné stromy)
Lípy u Škvorce
(Příroda, Památné stromy)
Škvorecká lípa
(Příroda, Památné stromy)

Nejbližší obce

O nás

Ohlasy

Napište nám

texty a foto Roman ŠULC, video a střih Jan KUBKA, www Tomáš ADÁMEK