CESTYAPAMATKY.CZ

Ves Skvrňov je poprvé zmíněna v roce 1295, kdy zde měli majetek Vlastek, Záviš, Byčeň, Smil, Jarohněv a Černín ze Skvrňova, doložení při vyměřování hranic Rataj nad Sázavou. V průběhu 14. a na počátku 15. století je uvedena ještě řada zemanů, užívajících přídomku ze Skvrňova. Jejich vzájemné příbuzenské vztahy však nelze určit. Od roku 1364 se ve Skvrňově připomíná i majetek Sázavského kláštera, neboť v tomto roce byl spolupatronem skvrňovského kostela i sázavský opat. Podrobnější údaje o majitelích Skvrňova po husitských válkách nejsou známy. Pouze je doloženo, že část vsi připadla v roce 1421 pánům z Kunštátu, v roce 1433 patřila jiná část vsi s dvorem sázavským benediktýnům (jim patřila až do roku 1620) a další část s dvorem náležela před rokem 1462 Ofce ze Zásmuk a po její smrti v tomto roce připadla jako odúmrť králi Jiřímu z Poděbrad. Král odúmrť postoupil Ofčinu bratrovi Václavovi ze Zásmuk. V průběhu 2. poloviny 15. nebo na počátku 16. století byly se zásmuckým panstvím spojeny i další díly vsi. Za třicetileté války byla ves silně poničena, v roce 1654 zde sídlili pouze tři sedláci, ostatní stavení byla pustá a rozbořená. Součástí zásmuckého panství zůstal Skvrňov až do roku 1848.

Dnes je Skvrňov samostatnou obcí s katastrální výměrou 6,17 km² a 192 obyvateli (2011).