Cesty a památky

Kolínsko » Skvrňov

Skvrňov
Skvrňov - znak obce

Ves Skvrňov je poprvé zmíněna v roce 1295, kdy zde měli majetek Vlastek, Záviš, Byčeň, Smil, Jarohněv a Černín ze Skvrňova, doložení při vyměřování hranic Rataj nad Sázavou. V průběhu 14. a na počátku 15. století je uvedena ještě řada zemanů, užívajících přídomku ze Skvrňova. Jejich vzájemné příbuzenské vztahy však nelze určit. Od roku 1364 se ve Skvrňově připomíná i majetek Sázavského kláštera, neboť v tomto roce byl spolupatronem skvrňovského kostela i sázavský opat. Podrobnější údaje o majitelích Skvrňova po husitských válkách nejsou známy. Pouze je doloženo, že část vsi připadla v roce 1421 pánům z Kunštátu, v roce 1433 patřila jiná část vsi s dvorem sázavským benediktýnům (jim patřila až do roku 1620) a další část s dvorem náležela před rokem 1462 Ofce ze Zásmuk a po její smrti v tomto roce připadla jako odúmrť králi Jiřímu z Poděbrad. Král odúmrť postoupil Ofčinu bratrovi Václavovi ze Zásmuk. V průběhu 2. poloviny 15. nebo na počátku 16. století byly se zásmuckým panstvím spojeny i další díly vsi. Za třicetileté války byla ves silně poničena, v roce 1654 zde sídlili pouze tři sedláci, ostatní stavení byla pustá a rozbořená. Součástí zásmuckého panství zůstal Skvrňov až do zrušení patrimoniální správy v roce 1848.

Od roku 1850 je obec samostatnou obcí, v roce 1922 zde žilo 468 obyvatel v 81 číslech popisných. V roce 1929 byla obec elektrifikována a v roce 1941 byl do obce zaveden z Uhlířských Janovic telefon. V roce 1951 si první auto v obci (značky Ford) pořídil pan Jaroslav Hanzálek (čp. 13) a provozoval s ním autodopravu. Na podzim roku 1954 byla do obce zavedena přímá autobusová linka z Kolína a v roce 1956 bylo založeno místní Jednotné zemědělské družstvo (JZD) "Tvorba", do kterého muselo nedobrovolně vstoupit všech 27 drobných zemědělců z obce; později k němu bylo připojeno JZD Církvice (1960) a tento celek byl sloučen s JZD Horní Kruty (1973). V letech 1960-92 byl Skvrňov střediskovou obcí, pod kterou spadaly sousední Církvice. V současnosti má obec 111 čísel popisných, z nich 31 domů slouží k rekreaci, zbylých 80 domů k trvalému obývání.

Osobnosti

Josef Šmajs (* 23. 11. 1938 Skvrňov) - filozof a pedagog Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Zabývá se filozofickou problematikou techniky, otázkami vztahu přírody a kultury a filozofickými problémy evoluce, je autorem řady studií a publikací, např. Kultura proti přírodě, Ohrožená kultura atd.

Původ názvu

Název obce je odvozen od staročeského hanlivého pojmenování malého člověka (malého vzrůstu) škvrně, které se dostalo do osobního jména a od něj pak vznikl název obce lidí Švrňových. Tvar názvu se od středověku výrazně nezměnil, liší se pouze v závislosti na gramatické zdatnosti písaře a uvádí se jako Squirnow (1295), Squyrnow (1318), Skvrynyew (1352), Skvrnov (1405), Sakwrniow (1557), Škvrňov (1854), Antonín Profous ve své knize Místní jména v Čechách z roku 1951 uvádí již současný název Skvrňov, který se ustálil v 1. polovině 20. století.

Znak a vlajka obce

Podvýborem pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky byl dne 9. prosince 2015 usnesením č. 44 schválen znak a prapor obce, jehož autorem je heraldik Jan Tejkal. Znak tvoří zeleno-zlatě polcený štít, přes který je na koso položený obilný klas s listem, překřížený berlou, doplněný vlevo pecnem chleba a dole osmihrotou hvězdou, všechny figury jsou provedeny opačnými barvami. Vlajku tvoří dva svislé pruhy, zelený a žlutý, uprostřed obilný klas s listem zkřížený s berlou berlou závitem k hornímu rohu listu, provázený k žerďovému okraji pecnem chleba a dole osmicípou hvězdou, vše opačných barev. 

Administrativní údaje

Dnes je Skvrňov samostatnou obcí, jeho katastrální výměra činí 6,17 km² a žije zde 106 stálých obyvatel (1. ledna 2021).

Odkaz

www.skvrnov.cz

O nás

Ohlasy

Napište nám

texty a foto Roman ŠULC, video a střih Jan KUBKA, www Tomáš ADÁMEK