Cesty a památky

Kolínsko » Starý Kolín

Starý Kolín
Starý Kolín - znak obce

Starý Kolín byl založen na staré obchodní zemské stezce (od 19. století zvané Trstenická stezka) kolem počátku 13. století a je tedy starší než nedaleké město Kolín, jehož je předchůdcem (z důvodu častých záplav bylo založení města přesunuto na bezpečnější vyvýšené místo). První písemná zpráva pochází z roku 1267 a to v souvislosti s vysvěcením místního kostela sv. Ondřeje v den svátku tohoto světce. Jelikož podací právo ke kostelu měl český král (až do roku 1826), lze předpokládat, že jeho stavebníkem byl Přemysl Otakar II. Zpráva z roku 1293 říká, že královna Guta, manželka Václava II., darovala faráři v Lysé jistý plat z polí u Starého Kolína.

Rychta ve Starém Kolíně byla od počátku spojena s královskou rychtou v Kolíně a kolínští rychtáři ji pronajímali některému z místních osadníků; takovými nájemními rychtáři byli na konci 14. století např. Ješek (1384), Martínek (1385), Mikuláš Sedláček (1392) nebo Masthes Ciker (1393). Na konci 14. století zde kromě královského majetku existovalo i několik dvorů, které vlastnily erbovní a měšťanské rody z Kolína a Kutné Hory. Při dvoře kutnohorského měšťana Ondřeje Frcuchára vznikla i tvrz ale již v roce 1386 měšťan Tomlin Praubart spojil jednotlivé dvory do jednoho celku a ten prodal v roce 1397 Martinu Pušovi, měšťanu z významné pražské a kutnohorské patricijské rodiny. V roce 1494 koupilo město Kolín tento starokolínský dvůr s tvrzí od Viléma z Renče a připojil ho ke Starému Kolínu, který pak byl v majetku Kolína až do zrušení patrimoniální správy po roce 1848, od té doby je samostatnou obcí v okrese Kolín.

Podle zápisů v městských knihách Kolína je zřejmé, že ve Starém Kolíně převažovalo až do husitských válek německé obyvatelstvo, v průběhu 15. století se ale obec zcela počeštila. A nevyhýbaly se mu ani různé pohromy v roce 1475 (10. srpna) přiletěly ke Starému Kolínu mračna velikých kobylek, které zničily veškerou úrodu na polích. V roce 1608 (4. října) byla obec postižena ničivým požárem a následně v letech 1626, 1634, 1639 a 1643 vyrabována procházejícími švédskými nebo saskými vojsky. Další ničivý požár postihl Starý Kolín v roce 1761, při něm byl těžce poškozen i kostel. V 19. století pustošily obec nejen požáry, ale také labské povodně, jako ta 25. ledna 1846, kdy obyvatelé museli před stoupající vodou rychle utéci na půdy a několik dní tam strádat zimou a hladem, než voda opadla. Když v roce 1866 postupovalo přes Starý Kolín pruské vojsko od bitvy u Sadové, obec byla doslova vyjedena.

Naopak velký význam mělo pro rozvoj obce zřízení železniční zastávky, která byla zprovozněna 5. listopadu 1872. Do té doby od otevření tratě (1845) Starým Kolínem vlaky pouze projížděly.

Osobnosti

Karel Hušek (* 3. 11. 1798 Nález u Železného Brodu - † 10. 5. 1880 Starý Kolín), děkan a od roku 1852 farář ve Starém Kolíně, od roku 1826 vychovatel Václava Veitha, pozdějšího majitele kolínského panství, učitel Františka Ladislava Riegra.

Josef Čermák (* 25. 2. 1858 Starý Kolín - † 18. 5. 1948 Chicago, Illinois) - sokolský a osvětový pracovník v USA (edešel tam v 16. letech), spoluredaktor krajanského časopisu Svornost a Duch času, redigoval také technickou část časopisu Americký Sokol a jako funkcionář a později náčelník amerického Sokola se zúčastnil všesokolských sletů v Čechách v roce 1887, 1907 a 1912.

Antoním Hudeček (* 14. 1. 1872 Loucká - † 111. 8. 1941 Častolovice) - český malíř, který se mimo jiné inspiroval ve své tvorbě okolím Starého Kolína (obraz Chalupy 1906 aj.).

Ludvík Fischer (* 25. 3. 1880 Starý Kolín - † 19. 2. 1945 Praha) - lékař a od roku 1919 generál zdravotní služby Ministerstva národní obrany v Praze.

Josef Paleček (* 5. 5. 1949 Starý Kolín) - bývalý československý hokejový reprezentant a později úspěšný hokejový trenér, držitel zlaté medaile z mistrovství světa v ledním hokeji 1972 v Praze.

Petr Štěpán (* 17. 4. 1953 Choceň) - český malíř, kreslíř a grafik, zabývá se tvorbou se sakrální a hudební tematikou, žije a tvoří ve Starém Kolíně.

Původ názvu

Název obce je nejspíše odvozen od slovanskéo křestního jména Cholin nebo staročeského slova "koliti", tedy zatloukat kůly, což byla ochrana obce na břehu řeky proti častým povodním. Později, když vzniklo město Kolín, se pro odlišení obou Kolínů používal přídomek "Starý" (Antiqua Collonia) a "Nový" (Nova Colonia).

Znak a vlajka obce

Podvýborem pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky byl dne 27. května 2008 usnesením č. 32 schválen znak a prapor obce. Znak tvoří štít, rozdělený zlat-modrou vlnkou, uprostře doplněný zkříženými dřevěnými kůly, dole přitesanými do špičky. Jedná se o tak zvaný "mluvící znak" - rozdělení připomíná dvě části (Starý Kolín a Bašta), přičemž zlatá horní polovina zastupuje Starý Kolín a upomíná na nález zlatých keltských mincí, dolní polovina zastupuje Bašty a barvou odkazuje na řeku Labe. Kůly odkazují na možný původ názvu obce (viz) a jejich zkřížení do podoby onřejovského kříže odkazuje na kostzel sv. Ondřeje v obci. Vlajku tvoří dva vodorovné pruhy, žlutý a zvlněný modrý se čtyřmi vrcholy a pěti prohlubněmi.

Administrativní údaje

Starý Kolín je dnes samostatnou obcí, jejích součástí je kdysi samostatná osada Bašta. Katastrální výměra činí 8,78 km² a žije zde 1 617 stálých obyvatel (1. ledna 2016).

Fotogalerie

Starý Kolín - pohled na obec od východu (2008)Starý Kolín - pohled na obec z vrchu Kaňk od jihu (2015)Starý Kolín - razítko obce z roku 2008

Odkaz

www.starykolin.eu

Související cestopisy / reportáže

Mapa

Poloha

Starý Kolín leží 7 kilometrů východně od Kolína v nadmořské výšce 198 metrů.

V této obci naleznete

Nejbližší obce

O nás

Ohlasy

Napište nám

texty a foto Roman ŠULC, video a střih Jan KUBKA, www Tomáš ADÁMEK