CESTYAPAMATKY.CZ

Původně raně gotický kostel, který byl vysvěcený na den sv. Ondřeje roku 1267. Podací právo ke kostelu měli tehdy čeští králové. Zcela nově byl kostel vystavěn kolem roku 1740 podle projektu Tomáše Haffeneckera (ve starší literatuře byl za autora projektu mylně označován Kilián Ignác Diezenhofer). Kostel je ojedinělý příklad nesantiniovské barokní gotiky. V roce 1761 kostel vyhořel, v roce 1871 byla věž zvýšena o druhé patro a nově zastřešena. V roce 1905 proběhla oprava stavby, během níž byl kostel doplněn o nevýrazné pseudogotické prvky.

Kostel je postaven na půdorysu kříže s protáhlou podélnou lodí o délce 25,5 metru (šířka 5,73 metru) a kratší příčnou lodí o délce 20 metrů (šířka 4 metry). Obě ramena lodí jsou po stranách středového čtvercového prostoru křížení uzavřena polygonálně, v prodloužení podélné lodi je presbytář rovněž polygonálně uzavřený. Před západním průčelím se zdvihá vysoká hranolová věž o délce strany 7,2 metru. Mezi severním chórem příčné lodi a delším ramenem podélné lodi je sakristie s oratoří v patře. Stěny kostela jsou hladké s nárožními lizénami, okna jsou hrotitá bez kružeb.

Podélná loď je sklenuta dvěma poli křížové klenby, jejíž žebra spočívají na nástěnných pilastrech a křižují se v hladkých svornících. Prostor nad křížením lodí je sklenut kupolí, oba chóry příčné lodi a presbytář jsou sklenuty šestidílnou paprsčitou klenbou s žebry, podveží je sklenuto plackou a sakristie valeně s lunetami. Na kupoli nad křížením je freska Apoteózy sv. Ondřeje – lehká iluzivní malba z poloviny 18. století (nekvalitně přemalována roku 1859). Vnitřek kostela vymaloval v roce 1905 Jan Vysekal z Kutné Hory. V presbytáři je zděný barokní sanktuář* s bohatě prohýbanou menzou, římsou a štítem ve štuku.

Zařízení kostela je pseudogotické z roku 1905, dodané dílnou Petra Buška ze Sychrova, vnitřní výmalbu provedl v témže roce Jan Vysekal. Z obrazů* vyniká sv. Jan Nepomucký zpovídající královnu Žofii od Josefa Tulky z roku 1879 a sv. Václav od Josefa Vojtěcha Hellicha z roku 1870. Velký barokní krucifix nad křtitelnicí pochází z doby kolem roku 1730. Nad vchodem do sakristie se dochovala nápisová deska o velikosti 60×120 cm z roku 1740 o přestavbě kostela, obnovená roku 1859 a znovu 1905 Janem Vysekalem. Na kruchtě jsou pseudogotické varhany z roku 1904 z dílny Jana Tučka. Ve věži původně visely tři zvony ulité po požáru v roce 1779 Janem Jiřím Kühnerem, dochoval se po rekvizici v roce 1916 pouze jeden, vážící 250 kg s průměrem 70 cm, opatřený pouze nápisem: „IOHAN GEORG KÜHNER GOSS MICH IN PRAG ANNO 1779“. V sanktusové vížce visí 7 kg vážící zvonek s letopočtem 1762, ulitý jako náhrada za zvony zničené při požáru v roce 1761.

Kostel sv. Ondřeje je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 40130/2–853.