CESTYAPAMATKY.CZ

1. poklad zlatých keltských mincí (doba laténská)

Mezi roky 1932 – 36 došlo v severní části obce na břehu Klejnárky za stodolou domu čp. 67 v hloubce asi 1,5 metru k hromadnému nálezu zlatých mincí z 2. – 1. stol. př. n. l. uložených původně do dvou váčků z organického materiálu, sepnutých pomocí dvou bronzových kroužků. Do Národního muzea bylo v roce 1968 předáno 197 statérů a 107 třetinek statérů výhradně mušlovitého typu o celkové hmotnosti 1,7 kg ryzího zlata. K výrobě mincí byla použita řada různých razidel, přesto se nepodařil zjistit původ mincí ani důvod jejich ukrytí. Ani následný průzkum lokality v 80. letech 20. století nepřinesl žádné výsledky. Na území obce byl dále odkryt hrob bohaté keltské ženy se třemi sponami, dvěma náramky na levé ruce, opaskovým řetězem a dvěma nezbytnými nánožníky; hrob je rekonstruován v kolínském muzeu. Dále zde byl nalezen rotační žernov ze 2. – 1. stol. př. n. l. z čediče z Porýní (dopraven ze vzdálenosti přes 500 km), dvě železná rádla, srp a bronzová závěska ze stejné doby.

2. poklad římských mincí (doba stěhování národů)

V roce 1917 byl v poloze V Borcích objeven velký poklad římských mincí. V hliněné nádobě bylo 142 stříbrných a bronzových ražeb a tři zlomky denárů. Nejstarší mincí je denár M. Sergia Sila (99 – 94 př. n. l) a nejmladší je bronzová mince císaře Honoria (393 – 424 n. l.). Tento poklad byl zakopán pravděpodobně v neklidné době první poloviny 5. století.