CESTYAPAMATKY.CZ
Kostel stojí na východní straně návsi uprostřed obce.
Štolmíř - zvonice u kostela sv. Havla (0,0 km)
Štolmíř - dům čp. 52 (0,3 km)
Český Brod - Podlipanské muzeum** (1,3 km)
Český Brod - kaplička sv. Jana Nepomuckého (1,4 km)
Český Brod - sokolovna (1,6 km)
Český Brod - tvrz (1,6 km)
Český Brod - radnice nová (1,7 km)
Český Brod - pomník* Prokopa Holého (1,7 km)
Český Brod - keltské sídliště (1,7 km)
Český Brod - masné krámy (1,7 km)
Výrazný barokní kostel postavený v letech 1710 – 50 na místě středovéké svatyně, která je doložena v první polovině 14. století. Autorem původního projektu současné stavby je pravděpodobně jeden z nejvýznamnějších barokních stavitelů František Maxmilián Kaňka (projekt má totiž shodné motivy jako Kaňkův kostel sv. Jana Nepomuckého v Kutné Hoře nebo kostel sv. Jana Křtitele v Lysé nad Labem). Z důvodu nedostatku financí však byla stavba realizována v neúplné a pozměněné verzi, jejímž autorem byl zřejmě oblíbený lichtenštejský stavitel Tomáš Vojtěch Budil. Dostavbu provedl říčanský stavitel Kristián Minedi, v roce 1723 se s ním na poměrně dlouho se vlekoucí stavbě podílel stavitel Jan Kalhota z Plaňan. Stavbu kostela rozhodujícím způsobem financoval majitel černokosteleckého panství, Jan Adam Ondřej z Lichtenštejna. V roce 1764 byla ke kostelu přistavěna sakristie z nadace kněžny Marie Terezie Savojské z Lichtenštejna.
Monumentální objekt kostela, který je jednou z nejpůsobivějších barokních staveb na Českobrodsku, ovládá svou hmotou celé široké okolí obce. Je to jednolodní stavba obdélného půdorysu s obdélným presbytářem, situovaným příčně k lodi. K presbytáři se v ose pojí drobná čtvercová sakristie. Vstupní západní průčelí má nejbohatší architektonickou úpravu. Ve střední ose se nachází monumentální pravoúhlý portál, vrcholící mohutnou, konkávně zvlněnou supraportou s kanelováním a výraznám klenákem, kterou ukončuje segmentová římsa. Na klenáku je osazen velký reliéfní erb Jana Adama Ondřeje z Lichtenštejna. Průčelí je členěno kompozitními pilastry vysokého řádu, které nesou převýšené kladí s mohutnou korunní římsou. Fasáda vrcholí vysokým volutovým štítem v rokokových formách, sv konkávně ustupujícím středem. Na postranních volutách a nad středem štítu jsou umístěny kamenné vázy. Až do roku 1904 vrcholilo průčelí vížkou s cibulovou bání, vyrůstající z hřebenu střechy. Ostatní vnější fasády kostela jsou členěny pilastry a mají poměrně jednoduchou úpravu, celou stavbu kryje jednotná valbová střecha. Kostel obklopuje hřbitovní zeď s dvojicí bran, dokončená roku 1723 Janem Kalhotou. Obě brány lemuje dvojice toskánských pilastrů, nesoucích segmentový gronton, proťatý mohutným lichoběžníkovým klenákem. Ostění vstupních bran zhotovil neznámý kameník. Do jižního průčelí kostela je zasazen renesanční znak s říšským orlem, který na hrudi nese česko – uherský znak (znak císaře Svaté říše římské jako krále českého a uherského), obtočený Řádem zlatého rouna; podobný znak je na předbraní Kouřimské brány v Českém Brodě vedle městského znaku. Znak nejspíše pochází z původního středověkého kostela, druhotně zazděný na současné místo.
Impozantně působící interiér kostela, rozdělený segmentovým triumfálním obloukem, je sklenut dvojicí mohutných placek a jedním polem valené klenby s lunetami nad kruchtou. Vnitřní stěny lodě jsou bohatě členěny nakupenými vysokými svazkovými pilastry se stylizovanými jónskými hlavicemi, které nesou kladí s mohutně vystupující římsou. Po stranách kruchty měla vystupovat dvě točitá schodiště, z nichž bylo realizováno pouze jižní (místo severního je dnes pouze prázdná válcová místnost); tato schodiště dokládají nerealizovaný záměr na vystavění dvojice věží v západním průčelí.
Ze zařízení kostela vyniká především raně barokní oltář, kazatelna a varhany, vše z roku 1688 (vše poškozeno). Ze zařízení kostela pochází také socha** sv. Jana Nepomuckého z roku 1724 z dílny M. B. Brauna (dnes ve sbírkách Národní galerie v Praze) a bohatě zdobený rokokový relikviář* z poloviny 18. století, obsahující ostatky sv. Prospera a římských prvomučedníků (dnes uložený v archivu Římskokatolické farnosti Český Brod). Boční oltáře jsou z poloviny 18. století, cínová křtitelnice je z roku 1615.
Ačkoliv pozdně barokní dostavba značně zkomolila původní projekt, jedná se o jednu z nejzajímavějších barokních staveb na Kolínsku.
Od 1. ledna 2005 filiální kostel spadající pod správu Řimskokatolické farnosti Český Brod v Kolínském vikariátu. Poutní mše svatá se koná pouze jedenkrát za rok v říjnu u příležitosti svátku sv. Havla.
Kostel sv. Havla je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 23286/2–862.
Marie Terezie Anna Felicitas, vévodkyně Savojská a Piemontská, markraběnka Saluzská, hraběnka Svisonská, rozená kněžna z Lichtenštejna (* 1694 – † 10. 2. 1772 Vídeň), dcera knížete Jana Adama I. Ondřeje z Lichtenštejna. V roce 1712, ve svých 18 letech, zdědila obrovský majetek – panství Kostelec nad Černými lesy, Plaňany, Škvorec, Uhříněves, Rataje nad Sázavou a Kounice. Když zemřel její manžel Tomáš Emanuel (Evžen) Savojský a v roce 1734 v Mannheimu na zimnici při vojenském tažení i její jediný syn Evžen, tak se až do konce života věnovala na svých panstvích mohutné budovatelské a charitativní činnosti (fary, kostely, sochy, přestavěla černokostelecký zámek, založila fond pro chudé, v Kostelci n. Č. l. vybudovala chudobinec atd.). V roce 1736 dokonce propustila obyvatele Kostelce n. Č. l. z poddanství, což jen podtrhlo její ohromnou popularitu mezi obyvateli panství, kteří ji důvěrně nazývali „Cafojka“. Na její památku je pojmenována Savojská ulice na Pražském předměstí v Kostelci n. Č. l. a v roce 1980 vydalo Lichtenštejnské knížectví poštovní známku s jejím portrétem.