Cesty a památky

Kolínsko » Svatá Kateřina » kostel sv. Kateřiny

kostel sv. Kateřiny
**

Svatá Kateřina, Kostely, synagogy a modlitebny, Kostely gotické

Stavebníkem kostela měl být podle neověřitelného údaje v roce 1307 sedlecký klášter, snad v souvislosti s tisíciletým výročím úmrtí sv. Kateřiny. Podle dochovaných architektonických detailů je však zřejmé, že vznikl dříve, pravděpodobně v posledním desetiletí 13. století. Po celé předhusitské období chybí jakákoliv písemná zmínka o kostele, poprvé je nepřímo doložen až v roce 1533, kdy se v obci vzpomíná kostelník. Výslovně je uveden až k roku 1655 v souvislosti se svěcením nového oltáře a své příslušnosti k faře v Církvici. Podle toho se dá usoudit, že kostel nikdy nebyl farním, pravděpodobně spadal nejprve pod faru ve Svatém Mikuláši, poté v Církvici a od roku 1722 pod nově zřízenou faru v Záboří nad Labem. Za Věžníků z Věžník byla provedena drobná barokní oprava v roce 1680, v rámci které byla proražena nová okna lodi a jižní okno presbytáře. V roce 1842 byla přistavěna předsíňka před jižní vstup a dřevěný strop lodi byl nahrazen rákosovým s omítnutím. V průběhu 19. století byl kostel několikrát opravován, v roce 1868 byla opravena věž (a o 1 metr zvýšena cihelnou nadezdívkou), v roce 1881 byla opatřena nová střecha krytá břidlicí a v roce 1892 byl upraven interiér do současné podoby a jižní vstupní portál byl osazen pseudogotickým ostěním. V 50. letech 20. století získal kostel stávající režnou omítku.

Kostel je autenticky zachovanou, do sebe uzavřenou masivní středověkou stavbou. Tvoří ho obdélná loď a čtvercový presbytář, nad kterým se vypíná mohutná chórová věž, na jižní straně je přistavěna předsíňka a zcela chybí sakristie. Všechna tři okna presbytáře jsou gotická, pouze jižní bylo v období baroka rozšířeno, a gotického původu jsou i všechna okna ve vyšších patrech věže. Loď kostela je kryta nízkou plechovou sedlovou střechou, věž je zakončena břidlicovou jehlancovou střechou s typickým zvolněním sklonu ve spodní části. Díky masivní věži působí kostel spíše jako tvrz, což umocňují pozůstatky vodního příkopu kolem areálu, původně plněného vodou z potoka, který zde dodnes protéká. S jistotou se dá říci, že obranný charakter byl sledován již při jeho založení a kostel měl sloužit jako bezpečné útočiště i úložiště pro případy ohrožení.

Loď (10 x 8,5 metru) o šířce zdiva 1,2 metru je plochostropá, osvětlená z jižní i severní strany dvěma okny (okna nejsou shodná, kolísá u nich výška parapetu a také tvar záklenku), další okno vede od západu na kruchtu. Pozoruhodným prvkem v lodi je ústupek zdiva na podélných stěnách ve výšce 3,5 metru nad podlahou, kde se zdi zužují o cca 15 cm podobně jako v kostele sv. Markéty v Suchdole. Tento ústupek zřejmě souvisí s nezachovanou původní konstrukcí stropu nebo krovu. Do lodi se vstupuje od jihu pseudogotickým hrotitým portálem, který je zřejmě kopií původního vstupního portálu. Loď se otevírá hrotitým raně gotickým vítězným obloukem o šířce 1,5 metru do čtvercového presbytáře (5,5 x 5,5 metru) s šířkou zdiva 1,6 metru, což odpovídá tíze chórové věže nad ním. Je sklenut jedním polem gotické křížové klenby s žebry klínového vyžlabeného profilu, které spočívají na jehlancových konzolách s polygonálními krycími deskami. Ve vrcholu klenby je válcový svorník obíhaný polovičním profilem. Ve zdivu presbytáře jsou na východní a severní straně úzká gotická okénka s hrotitým kamenným ostěním a celkem čtyři odkládací výklenky, z nichž jeden má středověká dřevěná dvířka. Věž je přístupná hrotitým portálem z podkroví, který je ve výšce 2 metry nad podlahou půdy, po jeho stranách jsou kapsy pro zasouvací závoru.

Hlavní sloupový oltář je raně barokní, portálový, s obrazy Zasnoubení sv. Kateřiny a sv. Martina (posvěcen byl 18. června 1665 pražským světícím biskupem Danielem Vítem Nastoupilem, který do oltáře vložil ostatky sv. Voršily a sv. Mořice). Další dva zajímavé obrazy ze stejné doby byly zřejmě přeneseny ze Sedlce, představují Madonu s cisterciáckým světcem a Kalvárii. V západní části lodi je kruchta z roku 1892 s ozdobnými dřevěnými podporami při stěnách, na které jsou varhany z roku 1910 od pražské varhanářské firmy Rejna - Černý. Na kruchtu vede schodiště situované v jihozápadním koutu lodi a dále pokračuje toto schodiště až do krovu, kterým vede jediný přístup do vyšších pater věže. V severovýchodním koutu lodi se zachovala středověká oltářní menza. Před hlavním oltářem slouží jako kamenný stupeň druhotně použitý gotický náhrobník* ze 14. století, na kterém je vyobrazen štít s se znamením šikmého břevna a v klenotu s hlavou divého muže se špičatou čapkou. Ve zvonovém patře věže visí zvon z roku 1596 od zvonaře Tomáše z Kutné Hory, pořízený nákladem Kašpara Melichara ze Žerotína, na kterém je český nápis: GA HLAS WOLAGJCJHO NA POUSSTI SPRAVTE CESTU PANIE / TOMASS ZWONARZ Z HOR KUTNY UDIELAL ZWON TENTO L 1596. Menší zvon z roku 1763 pořízený za zábořského faráře Karla Antonína Heina byl opatřen reliéfem sv. Kateřiny a sv. Antonína a nápisem: CAROLUS ANTONIUS HEIN ACTUALIS PAROCHUS ZABOŘIENSIS AD 1763 je ztracen, zřejmě byl rekvírován.

Svým charakterem náleží kostel sv. Kateřiny do středočeské skupiny kostelů s chórovou věží a vzhledem k tomu, že zdejší věž je opravdu autenticky zachována, lze ji považovat za nejlépe dochovanou středověkou chórovou věž v Česku.

Dnes filiální kostel spadající pod správu Řimskokatolické farnosti Záboří nad Labem v Kutnohorsko-poděbradském vikariátu. Pravidelné bohoslužby se v kostele nekonají

Prohlášení za památku

Kostel sv. Kateřiny je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 38319/2–1097.

Fotogalerie

Svatá Kateřina - kostel svaté Kateřiny, pohled od jihu (2009)Svatá Kateřina - kostel svaté Kateřiny, pohled od východu (2009)Svatá Kateřina - kostel svaté Kateřiny, věž od jihovýchodu (2007)Svatá Kateřina - kostel svaté Kateřiny, věž od jihu (2007)Svatá Kateřina - kostel svaté Kateřiny, pohled od západu (2007)Svatá Kateřina - kostel svaté Kateřiny, okno v severní stěně presbytáře (2007)Svatá Kateřina - kostel svaté Kateřiny, okno ve východní stěně presbytáře (2007)Svatá Kateřina - kostel svaté Kateřiny, nový jižní vstupní portál (2009)Svatá Kateřina - kostel svaté Kateřiny, presbytář (2009)Svatá Kateřina - kostel svaté Kateřiny, klenba presbytáře (2009Svatá Kateřina - kostel svaté Kateřiny, žebro a konzala v presbytáři (2009)Svatá Kateřina - kostel svaté Kateřiny, hlavní oltář (2009)Svatá Kateřina - kostel svaté Kateřiny, pohled do lodi  na kruchtu (2009)Svatá Kateřina - kostel svaté Kateřiny, zdivo věže (2009)Svatá Kateřina - kostel svaté Kateřiny, zvon (2009)Svatá Kateřina - kostel svaté Kateřiny, půdorys kostela

Zdroj informací

Zavadil A. J.: Kutnohorsko slovem i obrazem, Díl druhý, Část první, Kutná Hora 1902.

Poche E. a kol.: Umělecké památky Čech 2. Praha. Vydalo nakladatelství ČSAV Academia, 1978.

Vaněk V., Kibic K.: Středověká venkovská sakrální architektura na Kutnohorsku, Praha 2012.

Varhany a varhanáři v České republice.

Mapa

Poloha

Kostel stojí stranou středu obce při silnici do Starého Kolína.

GPS: 50°0'16.864"N, 15°20'1.822"E

Přístupnost

Přístupné po dohodě

V této obci ještě naleznete

O nás

Ohlasy

Napište nám

texty a foto Roman ŠULC, video a střih Jan KUBKA, www Tomáš ADÁMEK