CESTYAPAMATKY.CZ
Svojšice leží v údolí Bečvárky, 12 kilometrů západně od Kolína v nadmořské výšce 280 metrů.
(vzdálenost od středu obce)
keltský pohřeb (0,0 km)
sídliště z germánské doby (0,0 km)
zámek** (0,1 km)
kostel sv. Václava* (0,2 km)
fara (0,2 km)
márnice (0,2 km)
kaplička sv. Václava (0,2 km)
kříž (0,7 km)
misijní kříž (0,1 km)
socha sv. Jana Nepomuckého** (0,0 km)
socha sv. Václava (0,3 km)
althanovské náhrobky (0,2 km)
škola (0,2 km)
dům čp. 77 (0,2 km)
platan javorolistý (0,2 km)
Svojšická lípa (0,2 km)
Svojšický dub (0,5 km)
Obec Svojšice se vzpomíná v 11. století, kdy byla knížetem Oldřichem darována klášteru Ostrov u Davle. V roce 1241 se uvádí Milota ze Svojšic, který se ještě v roce 1265 jmenuje jako svědek spolu s jinými okolními zemany. V roce 1360 náleželo podací právo ke zdejšímu kostelu Kunatovi Dětřichovi a Bohuňkovi ze Svojšic, duchovní část obce patřila Janu ze Střímelic, místosudímu Českého království. Zemané s přídomkem ze Svojšic se zde vzpomínají až do poloviny 15. století, v roce 1464 je uveden rytíř Pavel Sekretář z Kostelce a na Svojšicích. Od roku 1481 sídlil v na Svojšicích Jindřich Amcha z Borovnice, jehož syn Václav Amcha byl v letech 1530 – 1533 hejtmanem Kouřimského kraje. V rodě Amchů zůstaly Svojšice až do roku 1546, kdy Arnošt Amcha z Borovnice prodal celé panství Hynku Krabicovi z Veitmile. Ten již v následujícím roce vše prodal Václavu Pařízkovi z Pařízků, který v roce 1552 prodal rozšířený majetek Diviši Hostačovskému z Petrovic. V roce 1557 koupil svojšický statek Jan mladší z Valdštejna, nejvyšší sudí a komorník. Jeho syn Adam mladší z Valdštejna prodal v roce 1606 Svojšice Karlu Mrackému z Dubé, který se v roce 1617 stal členem sboru místodržících Českého království, jemuž však pro účast na stavovském povstání svojšický statek v roce 1622 zkonfiskován. Královská komora prodala Svojšice ještě v témž roce Václavovi Vchynskému z Vchynic, ale již v roce 1624 jej získal vnuk Karla Mrackého – Karel Eusebius Mracký, který zahájil násilnou rekatolizaci panství. Bezohledný postup protireformační komise vyvolal v roce 1626 ve Svojšících povstání poddaných, kteří vyplenili zdejší tvrz a kostel. Po roce 1626 byly Svojšice ještě opakovaně vydrancovány vojskem, což dovršilo dílo zkázy. V roce 1638 prodal Karel Eusebius Mracký zpustlou tvrz s vypáleným dvorem a vsí Svojšicemi a dalšími třemi vesnicemi Anně Kamile z Enkenfurtu. Za ní byla zahájena obnova vsi a celého panství, které prodala v roce 1677 Michalu Osvaldovi z Thunů. Jeho dcera Eleonora Barbora prodala v roce 1718 Svojšice hraběnce Barboře Věžníkové, a ty se potom přes Jana z Kaiserštejna dostaly 21. dubna 1738 do majetku hraběte Michala Jana z Althannů, v jejichž majetku zůstaly až do roku 1848. Útisk nové vrchnosti vyvolal selskou rebelii v roce 1775.
Svojšice mají rozlohu 9,82 km², žije zde 5836 obyvatel (2. října 2006) a jejich administrativní součástí jsou obce Bošice, Nová Ves III a samota Votelež.