CESTYAPAMATKY.CZ

Syneč se poprvé připomíná v roce 1235 svým pravděpodobným držitelem Zdeslavem ze Synče. Dalšími známými majiteli byl roku 1295 Lucek ze Synče a v roce 1316 bratři Chval a Vlk ze Synče. V druhé polovině 14. století byl pánem zdejšího statku Petr ze Synče. Po jeho smrti před rokem 1384 spravoval Syneč poručník Petrových dětí Jan z Hradových Střimelic, který se roku 1384 dostal do sporu s vitickým knězem o dvě popluží ve vsi Synči, které si dal zapsat do zemských desk. Listina, jíž Jan ze Střimelic a vitický kněz Jeník žádají o rozhodnutí svého sporu, je první písemnou zprávou o vsi. Po husitských válkách byl majitelem vsi staroměstský měšťan Vaněk ze Synče. Od roku 1450 do pobělohorských konfiskací náležela Syneč Mírkům ze Solopysk, kteří v roce 1540 připojili k Synči i část Vitic. Poslední majitel Synče z tohoto rodu, Jan Zikmund, se zúčastnil druhého stavovského protihabsburského povstání a zemřel „v trvalé vzpouře“. Třetina jeho pozůstalosti propadla roku 1623 konfiskaci. Ves Syneč s poplužním dvorem a ovčínem, tvrz Chotýš s částí vsi, Vitice a Sedliště koupil v následujícím roce kníže Karel z Lichtenštejna a trvale je připojil je k nově vytvořenému plaňanskému panství. V roce 1639 Syneč vypálili Švédové a v roce 1654 byla do berní ruly zapsána jako zpustlá.

Dnes je Syneč součástí obce Krupá.