CESTYAPAMATKY.CZ

Severovýchodní a východní strana návrší je chráněna hlubokou roklí, západní strana údolím potoka Bušinec. Opevnění na severní straně bylo bohužel odstraněno intenzivní orbou, takže se dochovalo v podobě nepříliš výrazných pozůstatků terénního stupně, v němž byly nalezeny zbytky zuhelnatělé části dřevěné hradby. Před touto hradbou nebyl zjištěn příkop. Jelikož hradiště není přesně vymezeno, existuje několik názorů na jeho velikost, nejčastěji se uvádí 25 ha. Díky letecké prospekci M. Gojdy a archeogeofyzi­kálnímu měření R. Křivánka bylo v 90. letech 20. stol. identifikováno původní vnitřní členění hradiště – prokázány byly tři vnitřní, mírně obloukovitě probíhající fortifikační linie. Tismické hradiště je datováno do 8. a 9. století, dosavadní informace však jsou velmi útržkovité.

První úvahy o existenci hradiště vyslovil J. Böhm ve 40. letech 20. století, ale až v rámci výzkumu raně středověkých osad v Pošembeří se hradištěm v 60. a 70. letech 20. stol. zabýval J. Kudrnáč, který zde vedle povrchového průzkumu provedl i další zjišťovací výzkumy. V roce 1977 byl proveden částečný záchranný výzkum při stavbě plynovodu.

Hradiště je zapsáno do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 30221/2–907, nálezy jsou uloženy v Regionálním muzeu v Kolíně a v Archeologickém ústavu AV ČR v Praze.

Ve stejné době jako hradiště, existovaly na katastru dnešní obce další dvě slovanské osady (v poloze Škvorák na levém břehu Bušince a v okolí silnice do Limuz), kde J. Kudrnáč prozkoumal několik sídlištních objektů včetně obilnice.