CESTY A PAMÁTKYCESTYAPAMATKY.CZ

kolínsko
KOLÍNSKO » Tlustovousy » tvrz « Tvrze

Kde objekt najdete?

Tvrz stávala někde uprostřed vesnice, žádné stavební pozůstatky se však po ní nedochovaly a nelze tedy ani přesně určit, kde přesně stála.

V NEJBLIŽŠÍM OKOLÍ NEPŘEHLÉDNĚTE

Tlustovousy - křížek (0,0 km)

Tuklaty - křížek IV (0,8 km)

Tuklaty - křížek II (0,9 km)

Tuklaty - tvrz (0,9 km)

Tuklaty - socha sv. Jana Nepomuckého (0,9 km)

Tuklaty - starověké osídlení (1,0 km)

Tuklaty - kamenný kříž (1,0 km)

Tuklaty - kostel Narození sv. Jana Křtitele** (1,0 km)

Tuklaty - centrální hřbitovní kříž (1,0 km)

Tuklaty - sousoší Panny Marie s Ježíškem* (1,0 km)

Tlustovousy – tvrz

Tvrz v Tlustovousích se poprvé připomíná v roce 1417, kdy byly v majetku zderazského kláštera v Praze. V první polovině 15. století změnila tvrz a dvůr celkem sedmkrát své majitele, až v roce 1462 zapsal král Jiří z Poděbrad tvrz a vesnici Bedřichovi Žlebovi ze Střižkova. Jeho vnuk, Jan Žleb ze Střižkova a na Tlustovousích, panství natolik zadlužil, že ho musel v roce 1520 prodat Janu Býchorskému z Raškovic. Jeho Mikuláš Býchorský z Raškovic rozšířil starou tvrz, když k jejímu gotickému jádru s vysokou věží přistavěl nové renesanční obytné a hospodářské stavby. Po Mikulášově smrti v roce 1559 jeho synové načas zastavili Tlustovousy Čeňkovi Dašickému z Barchova. Když se pak v roce 1566 tři dosud žijící bratři Býchorští z Raškovic dělili, obdržel Jiřík Býchorský starou část tvrze s věži. Od Jiříka Býchorského z Raškovic a na Tlustovousích odkoupil v roce 1570 zděděný podíl jeho starší bratr Jan a ten pak podstatnou část otcovského dědictví v roce 1575 prodal Jaroslavovi Smiřickému ze Smiřic V roce 1593, kdy patřila část tvrze Leskovcům z Leskovce, získal za neznámých okolností Tlustovousy Prokop Dvorecký z Olbramovic a od něho v roce 1599 Jan Rudolf Trčka z Lípy, který je natrvalo připojil ke kounickému panství.

Tvrz v Tlustovousích po tomto roce ztratila svůj význam jako panské obydlí a naposledy je zmiňována v urbáři kounického panství z roku 1689 jako zpustlá stavba.

TOPlisttext & foto Roman ŠULC, Jan KUBKA; použitá literatura; design Lucie ZAJÍČKOVÁ; web Tomáš ADÁMEK; 2008–2012