CESTYAPAMATKY.CZ
Třebovle leží 3 kilometry severně od Kouřimi (17 kilometrů západně od Kolína) v nadmořské výšce 252 metry.
(vzdálenost od středu obce)
nálezy z doby keltské (0,0 km)
pohřeb z doby halštatské (0,0 km)
slovanské hradiště (1,4 km)
železářská dílna z doby římské (0,0 km)
tvrz (Knížecí dvůr) (0,1 km)
zámek (Sázavský dvůr) (0,1 km)
kostel sv. Bartoloměje** (0,0 km)
zvonice (0,0 km)
kaplička* sv. Jana Nepomuckého (0,1 km)
dům čp. 3 (0,1 km)
lípa v Třebovli (0,4 km)
Třebovle se poprvé připomíná v roce 1297, kdy zde získal od kouřimského měšťana a pozdějšího rychtáře Adlotha blíže neurčený majetek řád křížovníků s červenou hvězdou z Prahy. Majetkový vývoj vsi není zcela jasný a zdá se, že ves byla rozdělena od konce 13. století mezi větší množství majitelů, kteří částečně pochazeli z řad kouřimských měšťanů a částečně z řad místní drobné šlechty. V roce 1332 je například doložen dvůr jistého kouřimského měšťana Petra, v roce 1360 část vsi vlastnil Řehák z Třebovle, v roce 1362 se vzpomínají Konrád a Soběhrd z Třebovle, v roce 1390 Jakub z Třebovle a v roce 1407 byl jeden ze zdejších poplužních dvorů v držení kouřimského měšťana Vacka Penznera. Jiná část vsi patřila od neznámé doby (doloženo v roce 1362) do majetku kapituly v Sadské, později u sv. Apolináře v Praze. V jeden celek byla vesnice spojena v roce 1614, kdy všechny části skoupil Adam Linhart z Neyenperka a postoupil je své manželce Hedvice, rozené z Habartic. Poté se majitelé vsi rychle střídali, až ji v roce 1623 získal kníže *Karel z Lichtenštejna a připojil ji k černokosteleckému panství. Jeho součástí byla až do roku 1848.
Třebovle jsou dnes samostatnou obcí s katastrální výměrou 10,95 km² a 417 obyvateli (3. července 2006). Součástí Třebovle jsou obce Borek, Miškovice, Hlaváčova Lhota a dvůry Království a Broučkov.