CESTYAPAMATKY.CZ

Na místě starší zchátralé fary postavil dnešní stavbu v letech 1729 – 30 zednický mistr Matěj Schlachtner podle projektu neznámého architekta (možná F. M. Kaňky – viz dále). Stavbu financovala majitelka škvoreckého panství Marie Terezie z Lichtenštejna, provdané za savojského knížete Tomáše Emanuela z Carignan. Po roce 1750 byla fara přestavěna, později sloužila jako byty a sídlo obecního úřadu. Dnes je v soukromém vlastnictví.

Původní vzhled památky značně narušily necitlivé úpravy z 2. pol. 20. století, při nichž byla zbořena většina přilehlých hospodářských objektů včetně části jižního traktu hlavní budovy. Architektonicky pozoruhodný objekt je postaven na výjimečném centrálním půdorysu, kde se k osmibokému jádru diagonálně připojují čtyři pravoúhlá křídla o jedné okenní ose. Do prostoru mezi severozápadním a severovýchodním křídlem je vložen vstupní trakt s chodbou a schodišťovou halou. Průčelí je pravidelně rytmizováno pravoúhlými okenními otvory, které rámují profilované šambrány s ušima. Nároží zvýrazňují lizény s pásovou bosáží, fasády horizontálně dělí plochá kordonová římsa a ukončuje výrazně profilovaná římsa korunní.

Architektonickému řešení vnějšku stavby odpovídá i funkční členění interiéru. Do prostoru oktogonálního jádra byla v obou podlažích situována centrální síň, z níž je umožněn vstup jak do schodišťové haly na severní straně, tak do bočních křídel s obytnými místnostmi. Klenuté přízemí sloužilo původně k hospodářským účelům, reprezentační a obytné prostory byly v patře. Centrální síň byla vyzdobena štuky, které se však nedochovaly.

Objekt fary v Tuklatech je díky své neobvyklé architektonické formě unikátem, který nemá v daném prostředí obdoby. Užitou půdorysnou dispozicí zapadá spíše do typu centrálních zámeckých staveb s ústředním sálem, který se v Čechách objevuje od počátku 18. století (např. Liblice, Karlova Koruna v Chlumci n. C. a Veltrusy) pod vlivem tvorby Johana Bernarda Fischera z Erlachu. Typově se budova fary v Tuklatech blíží stavbě zámku ve Veltrusech, který byl postaven kolem roku 1716 podle projektu Františka Maxmiliána Kaňky. Tento architekt působil i ve službách majitele Tuklat, knížete Jana Adama Ondřeje z Lichtenštejna, proto lze předpokládat, že pro tuto stavbu mohl být použit (i pozměněný) některý ze starších Kaňkových projektů.

V některé literatuře je fara mylně vydávána za zámek (nebo původně postavená jako zámek), pro toto tvrzení však neexistují žádné historické doklady.

Fara je zapsána do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 37666/2–868.