CESTYAPAMATKY.CZ

Strategicky výhodná poloha na posledním výběžku Železných hor, obklopeném řekou Labe, vedla k osídlení místa dnešního města již velmi dávno. Vlastní název „Týnec“ je odvozený od starého slovanského slova „týn“, které znamená plot nebo ohradu, případně od slovesa „týniti“, které znamená roubit nebo stavět z dřevěných klád.

První osadu, v prostoru dnešního školního hřiště, kostela a fary, lze datovat podle nálezů keramiky do 10. století, založili ji Slavníkovci, později ji ovládali Vršovci i Přemyslovci (připadla k hradu Oldříš knížete Oldřicha). Dle názvu se dá usuzovat, že již tato první osada měla dřevěné ohrazení. První písemná zmínka o vsi (villa) „Týnec nad vršky“ je uvedena v Kosmově kronice a líčí zdejší setkání pražského knížete Vladislava se svým bratrem, olomouckým knížetem Otou Černým dne 1. května 1110. Kosmas se tohoto setkání osobně účastnil. Další zmínka je z roku 1167, kdy Vladislav II. (1140–72) dává město klášteru v Litomyšli. V roce 1183 daroval Týnec kníže Bedřich klášteru johanitů a v roce 1185 ho osvobodil od poplatků. Na konci 13. století patřil Týnec Jaroslavovi z Choltic, který ho v roce 1306 spolu s druhým labským břehem (Vinařicemi) a dvěma labskými ostrovy prodal Hodkovi z Týnce. Tehdy se Týnec uvádí jako „civitas“, tedy město s rychtářem. Ještě na začátku 14. století přešel Týnec do majetku cisterciáckého kláštera v Sedlci, za jehož vlády bylo v roce 1339 postaveno na obou březích Labe několik mlýnů a krčma pro horníky a kupce, kteří putovali přes zdejší přívoz z východních Čech do Kutné Hory. Po zničení cisterciáckého kláštera husity v roce 1421 zřejmě připadl Týnec Divišovi Bořkovi z Miletínka, každopádně 21. září 1436 zapsal král Zikmund Týnec s přilehlými vesnicemi Vaňkovi z Miletínka, který ke svému obydlí přistavěl „hrad Tejnici“. Král Vladislav II. postoupil dne 27. února 1502 město Vilémovi z Pernštejna, čímž začalo hospodářsky velmi významné pernštejnské období. Přes Labe byl postaven první dřevěný most (u kterého postavil dům pro celníka, později zvaný „královská celna“ – dnes č.p. 92), založen byl pivovar a v okolí města vzniklo několik rybníků. 21. března 1560 koupil panství arcikníže Maxmilián, pozdější český král, který Týnec povýšil na královské komorní město se znakem (v modrém poli most přes řeku a čtyřhranná věž s cimbuřím), právem jednoho týdenního trhu a dvou, od roku 1616 dokonce tří, trhů výročních. Dvorským dekretem z 11. listopadu 1750 byl při každém výročním trhu dovolen i trh na přízi a trh dobytčí, který Týnec proslavil v širokém okolí.

V průběhu třicetileté války město sužovala cizí vojska, v roce 1634 ho vyplenili Sasové a v roce 1639 a 1643 Švédové. Za prusko – rakouské války sídlila od roku 1741 ve městě a jeho okolí pruská posádka (čítající až 80 000 vojáků), velitel pruského vojska, princ Karel Lotrinský bydlel v dnešním domě č.p. 86. V roce 1742 se u města odehrála jedna bitva, při níž byl zničen dřevěný pernštejnský most přes Labe. Na významu získal Týnec v roce 1770, kdy zde byla zřízena poštovní stanice pro přepřahání koní na poštovním spojení Hradec Králové – Čáslav. V roce 1785 vznikla v Týnci první manufaktura, která spřádala vlnu pro c. k. továrnu na vlněné zboží v Linci, zaměstnávající 40 lidí; manufaktura zanikla po roce 1850. Od roku 1790 se město nazývá německy Elbe Teinitz, ale v roce 1837 byl poněmčený původní název města změněn na český název Labská Tejnice.

V roce 1803 se do Týnce přistěhoval baron Michael Melas (nositel řádu Marie Terezie, c. k. generál jízdy a držitel c. k. 6 pluku dragounů, Napoleonův soupeř z bitvy u Marenga) se svou chotí Josefinou; oba jsou pochováni v hrobce u kostela. V roce 1839 byla vybudována nová silnice z Týnce do Chlumce nad Cidlinou a 20. srpna 1845 byla zprovozněna zastávka na železniční trati Olomouc – Praha (trať projektoval Jan Perner, synovec týneckého mlynáře). V roce 1845 – 47 byl vystavěn nový dřevěný most, který město spojil s Vinařicemi a železniční zastávkou. Dne 25. září 1862 se v Týnci zastavil císař František Josef I. a setkal se zde s krajským hejtmanem z Kolína.

Trojúhelníkovitý půdorys města nasvědčuje přirozenému vývoji sídla, danému tvarem a polohou ostrožny a také směrem prastarých cest, které směřovaly k brodu, a scházely se v prostoru dnešního náměstí. Historické jádro města bylo v roce 2003 prohlášeno městskou památkovou zónou.

Vedle školy je velmi hezká vyhlídka na Kunětickou horu, Železné hory, do Čáslavské kotliny a labské nížiny ke Kolínu.

Součástí města Týnec nad Labem jsou obce Vinařice a Lžovice, katastrální výměra činí 15,69 km² a v roce 2005 zde žilo 1907 obyvatel. Znak města tvoří modro-zeleně dělený štít, dole s šikmým stříbrným břevnem, vpravo s natočenou stříbrnou kvádrovanou věží na šikmo rozšířeném soklu s černou branou a s červenou stanovou střechou se zlatou makovicí; mezi branou a levým okrajem štítu je dřevěný příhradový most na třech podpěrách přirozené barvy.