CESTYAPAMATKY.CZ

Týnec se poprvé připomíná v roce 1110, kdy se na blíže neurčeném knížecím dvorci uskutečnila schůzka českého knížete Vladislava I. s údělným olomouckým knížetem Otou. Není zřejmé, zda se jedná o místo, kde si po roce 1436 postavil Vaněk z Miletínka hrad Tejnici.

Jádrem této stavby byl dosud zachovaný dvoupatrový věžový palác obdélného půdorysu 15×8,5 metrů, v jehož přízemí byla spižírna, sklepy a studna, v prvním patře obydlí služebnictva a ve druhém patře obydlí majitele. V jihovýchodní části 1. patra byla vložena srubová místnost osvětlená v jihovýchodní zdi trojicí pyramidálně uspořádaných okének 2 + 1 (podobně jako u královských hradů Karla IV., např. Kašperk, Radyně a Karlštejn), zrušená při přepatrování paláce v 90. letech 17. století. Přístup do jednotlivých místností paláce zajišťovaly dřevěné pavlače, které na kamenných krakorcích obtáčely první i druhé patro. Po roce 1454, kdy Vaněk zemřel, se zde vystřídalo několik dalších zástavních držitelů (Maternové z Eisenachu, Kreuznachové, Mikuláš z Mezilesí), až v roce 1502 postoupil král Vladislav II. Týnec Vilémovi z Pernštejna. Ten Týnec vyplatil ze zástavy a připojil ho ke svému pardubickému panství. Tvrz přestala být panským sídlem a naposledy se výslovně připomíná v roce 1553, kdy ji Pernštejnové postoupili týneckým měšťanům. Tehdy byl hospodářský dvůr změněn na zemědělskou usedlost a gotický palác byl upraven na sýpku. Usedlost přešla v roce 1923 koupí od rodiny Jelínkových do majetku rodiny Cihlářových, v jejichž držení je částečně dosud. V roce 1984 koupil část areálu s gotickým palácem p. Novák a dědictvím tato část přešla v roce 2008 do majetku rodiny Vavřinových.

Z tvrze se dodnes dochoval především kamenný gotický dvoupatrový palác, stojící na skále nad slepým labským ramenem. Na severní stěně paláce se dochoval jeden kamenný krakorec z původní řady, nesoucích kdysi dřevěnou pavlač. Dřevěné nosníky ochozu, překlady oken a stropy přízemí i 1. patra pochází z let 1692–93. Palác není bohužel udržován a proto se nachází se v havarijním stavu; v roce 2007 byl zařazen na seznam nejohroženějších památek České republiky. Kolem paláce stojí obytné budovy upravené do současné podoby v roce 1883.

Areál tvrze a hospodářského dvora je v soukromém vlastnictví a není přístupný veřejnosti.

Tvrz je zapsána do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 41609/2–872.