CESTYAPAMATKY.CZ

První písemná zmínka o Velimi spadá do období panování knížete Boleslava II., který v roce 999 daroval toto území synu (pojzdějšímu knížeti) Oldřichovi, sídlícím na nedalekém hradu Oldříš. Název obce je pak odvozen od vlastního jména Vela: Velyně či Velyna. V roce 1272 náležela osada bratřím z Velyně a na počátku 14. století byla v majetku olomouckého biskupa Bruna. V 1. pol. 14. století připadla Velim k poděbradskému panství.

Velký rozkvět obce je spojen s obdobím po dostavbě Olomoucko-pražské dráhy v 70. letech 19. století, kdy se zde začíná zásluhou starosty Josefa Škopka a superintendenta české církve helvetské, Justa Emanuela Szalatnaye rozvíjet průmysl – cukrovar (1867), továrna na čokoládu (1869), cementárna (1888), továrna na piana (1920), dvě cihelny, a významně se rozvíjí obchod a řemesla. Obec má však stále převážně zemědělský charakter.

V oblasti kultury a výchovy sehrál význačnou roli Sokol, založený v roce 1868. Mezi významné rodáky patří Primus Sobotka, filolog a překladatel (1841–1925), pěvci Václav Nouzovský (1918–1980), Stanislava Součková (1923–1997), Jaroslav Souček (1935) a Ladislava Nohejlová – Mrzenová (1954), akademický malíř Jiří Škopek (1933), malířka Dorota Zlatohlávková (1952) nebo mistr sportu Josef Tesař (1927) a další.

Velim je dnes samostatnou obcí, její součástí je i obec Vítězov. Celková katastrální výměra činí 15,72 km² a počet obyvatel je 2072 (k 3. červenci 2006). Dne 7. října 2003 byl obci udělen znak, na němž je v červeném štítě volná, čtyřmi řadami střídavě zlato-stříbrně kvádrovaná zeď, z níž vyrůstá stříbrný dvouocasý korunovaný lev se zlatou zbrojí držící v pravé tlapě zelenou větévku kakaovníku se dvěma listy a dvěma zlatými plody.