CESTYAPAMATKY.CZ

Původně zřejmě románský kostel, který je připomínán již na počátku 13. století. Dnešní stavba je převážně raně gotického původu z konce 13. a počátku 14. století, kdy Velim držel olomoucký biskup Bruno. Po zpustošení uherským vojskem krále Zikmunda v roce 1402 byl kostel opraven do roku 1408 tehdejším majitelem vsi, klášterem cisterciáků ve Zbraslavi. Při této zásadní přestavbě byl prodloužen presbytář o polygonální závěr, upravena byla jižní boční kaple (dnes sakristie) a nad západní částí presbytáře byla vztyčena hranolová věž. Kostel zpustl za třicetileté války, opraven byl v roce 1644, ale pouze provizorně. V roce 1719 byla statika kostela narušena sesuvem svahu a proto byl důsledně zpevněn a opraven pod vedením zednického mistra Jana Jelínka. V roce 1734 byl kostel postižen živelní pohromou a ještě v roce 1747 se zmiňuje jako sešlý. V roce 1753 byla konečně zahájena velká pozdně barokní oprava, která dala stavbě dnešní podobu, zřejmě pod vedením kolínského stavitele Františka Tomáše Jedličky. Při ní byla mimo jiné odstraněna chórová věž a točité schodiště upraveno k přístupu na půdu.

Jednolodní obdélný kostel z lomového kamene, s dlouhým, pětiboce uzavřeným presbytářem a čtvercovou sakristií při jižní straně. Na severní straně je půlkruhově uzavřené točité schodiště s 38 kvádrovanými schody, vedoucí původně na zaniklou chórovou věž. Schodiště osvětlují dva kruhové otvory. Presbytář má zevně gotické opěráky a hrotitá okna bez kružeb, v sakristii dvě gotická okna s kružbou. Loď je prolomena barokními, segmentově ukončenými okny, štít nad západním průčelím je pozdně barokní. Kostel nemá věž, nad presbytářem je sanktusová vížka z roku 1878. Vnější zdi jsou kryty barokní omítkou.

První pole presbytáře je sklenuto původní gotickou křížovou žebrovou klenbou a odděleno od vlastního závěru presbytáře dalším gotickým hrotitým triumfálním obloukem. Závěr presbytáře byl původně sklenut gotickou paprsčitou klenbou, z které se dochovaly válcové přípory vedoucí až k zemi, která byla po polovině 18. století nahrazena barokní valenou klenbou s lunetami. Z presbytáře do sakristie vede krásný gotický pravoúhle rámovaný sedlový portál. Sakristie, která byla původně kaplí sv. Kříže, je sklenuta křížovou žebrovou klenbou se štíhlými žebry na konzoly s polygonálním římsováním. Pochází z let 1352 – 54 a jelikož vykazuje shodné prvky jako kostel v Poděbradech, usuzuje se že ji vystavěla huť pana Hynka Bočka z Kunštátu. Loď i západní předsíň jsou plochostropé, mezi lodí a presbytářem barokní polokruhový triumfální oblouk. Na jižní straně lodi byl objeven zazděný románský portál z původní stavby.

Většina zařízení kostela je pseudogotická z počátku 20. století, původní hlavní oltář ze 60. let 17. století je dnes umístěn v předsíni (byl sem přenesen ze zrušené zámecké kaple v Poděbradech). Na stěnách visí několik obrazů z 19. století. V roce 1880 byl v chóru pod oknem objeven starý nápis o tom že chrám byl roku 1408 opraven po svém zpustošení; dnes je nápis opět zabílen.

Od 1. ledna 2005 filiální kostel spravovaný Římskokatolickou farností Kolín v Kolínském vikariátu. Bohoslužby se konají každou neděli v 8:00 hodin.

Kostel sv. Vavřince je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 20908/2–877.